Přepis TV rozhovoru se Swingladies

Včera v 11:19 | Michal Novotný |  Kronika Pub kvízů
"Vážení diváci, jsme v brněnském Sono centru, kde za chvíli začne slavnostní ceremoniál udílení cen nejlepším Pub kvízovým týmům, tedy těm, kterým se díky kombinaci důvtipu a strategie podařilo získat 4. místo. Naší televizi se podařilo natočit exkluzivní rozhovor s týmem Swingladies, který Vám teď pustíme."

REPORTÉR: "Dobrý večer, zatímco v sále vidíme smutné tváře vašich soupeřů, tedy těch politování hodných, kteří skončili první, druzí a třetí - například Hier für Bier, Myší síla a Papírová růže, Vy máte opravdu velký důvod se radovat! Včera se Vám totiž podařil opravdu skvělý kousek, svoje čtvrté místo jste obhájili s neuvěřitelným rozdílem 5,5 bodu od třetích a 6 bodů od pátých. Co všechno musí tým udělat pro takový úspěch?"
  • Bludička: "Tak předně je potřeba disciplína, ale zároveň pochopení pro hráče. V čele týmu musí být silná osobnost, která je kombinací šéfa a maminky."
  • Míra: "Pokud chcete uspět, vyžaduje to také oběti! Vědecký výzkum, rande - to všechno musí stranou!"
  • Honza: "Já vidím základ v přípravě a v budování sportovního ducha! Moje strategie spočívá v každodenním čtení Ottova slovníku naučného, ale abych zmátl konkurenční týmy, začal jsem od písmene Ž! Sportovního ducha udržujeme pravidelným hraním fotbálku."
  • Míša: "A v neposlední řadě je třeba mít genderově vyvážený tým - nejen s ohledem na pohlaví, ale také na sexuální orientaci."
REPORTÉR: "Ano, všimli jsme si, že na posledním kvízu jste byli v poněkud netradičním složení, byla to součást strategie?"
  • Kronikář: "Samozřejmě! Už v sobotu jsem navázal kontakt s naší novou náhradnicí Míšou, proběhlo krátké výběrové řízení, kterým velmi úspěšně prošla, a pak jsme do brzkých ranních hodin diskutovali o jejím zapojení do hry. Trénovali jsme i tanec a kreslení na tělo."
  • Míša: "Musím říct, že výběrové řízení a následná příprava mi dala zabrat! Byla jsem zcela vyčerpaná, navíc jsem musela odrážet zájem mladíka z jiného týmu! Ale já měla od začátku jasno: Swingladies jsou nejlepší, tam chci být! Ztrátu tekutin mi pomohl nahradit náš barman Honza, a tak jsem sobotní večer zvládla bez úhony, našeho barmana ale velkolepá péče o moje pohodlí trošku zmohla."
REPORTÉR: "Tým Swingladies proslul svými talismany, vidím na vašich hrudích odznáčky Dreamteam."
  • Bludička: "No, včera jsme odznáčky neměli, ale to byl samozřejmě záměrný tah, potřebovali jsme zmást nepřítele. Při takové konkurenci, jakou jsou Myšáci a HfB se nebojíme ani úskoků!"
  • Tom: "Jako 1. náhradník musím říct, že nejen odznáčky pomáhají. Za dobu svého dlouhého působení jsem si všiml, že pro úspěšný tým je důležité mít vlastní logo a týmový čtyřlístek. Byl jsem i v jiných týmech, tak to můžu posoudit. Bez loga a čtyřlístku se mezi nejlepší prostě nedostanete!"
  • Honza: "Je pravda, že vytvořit logo nebylo jen tak. Nekonečné noční diskuse o jeho podobě, barvě, umístění na odpovědních lístcích … a pak sama tvorba, to byly hodiny a hodiny práce, samozřejmě nad rámec pracovní doby našeho Kronikáře. A řekl bych, že se to podařilo!"
  • Kronikář: "Díky, Honzo!"
REPORTÉR: "Můžete nám říct něco bližšího o průběhu včerejšího večera?"
  • Tom: "Nevěřili byste, jak zákeřní jsou někteří účastníci kvízů. Když vám u kopytníků sugestivně podsouvají orla, to máte co dělat, abyste se nenechali ovlivnit."
  • Bludička: "Velkou naději jsem vkládala do tématu Prkna, která znamenají svět. Ale v otázce, která se týkala muzikálu, mi tým nenaslouchal a tak bylo 4. místo na chvíli ohroženo."
  • Kronikář: "Ale není to jen o naslouchání šéfce týmu. Důležité je také umět pracovat s informacemi. Autoři otázek mají ve zvyku zamlžit otázku metodou PMI - tedy příliš mnoho informací. Například nadbytečné sdělení o tom, že jistá společenská událost vzbudila vlnu nevole! Je přece nad slunce jasnější, že nevzbudila vlnu vole! Ale za sebe musím říct, že nejvíc mi dalo zabrat druhé kolo s tématy slovní hříčky a limonády. A jsem hrdý, že jsem jako nesportovec pomohl k odhalení sportovní disciplíny!"
  • Míša: "A abych podpořila výkony žen, musím dodat, že odhalení přístoje na výrobu limonády považuji za Bludiččin husarský kousek! Zcela záměrně jsme název nenapsali přesně, abychom se, nedej bože, nedostali na třetí místo. Bohužel jsme to ve druhém kole neuhlídali, a tak se na 4. místě ocitla Trebeach."
REPORTÉR: "A co Vám pomohlo v dalších kolech kvízu?"
  • Míra: "Tak předně znalost úhlavních nepřátel. Tady to byla Honzova a moje parketa."
  • Kronikář: "Mně hrozně pomohlo, že mě Honza nenechal ve štychu s pravopisem mladé Simpsonové."
  • Honza: "Jen tak na okraj musím dodat, že pravidelný sex také pomáhá k odhalení správných odpovědí."
  • Bludička: "Ale musíte u toho naslouchat všem zvukům!"
REPORTÉR: "Nicméně jsme se doslechli, že nejobtížnější bylo čtvrté kolo. Jaká úskalí Vás čekala tam?"
  • Míša: "Ověřili jsme si, že nesmíte ženy posuzovat podle obličeje, jako se to málem stalo panu kronikáři. Z obličeje prostě jméno poznat nejde!"
  • Míra: "Propočítal jsem, že pokud si v tomto kole necháme ujít 3., 4., 6., 8., 9., 10. a doplňkovou otázku, tak to 4. místo máme!"
  • Bludička: "To je totiž výhoda, když máte vědce v týmu! A tak jsme s klidem mohli organizaci, která pomáhá ženám, pojmenovat Ženy v pokušení nebo Women click."
  • Kronikář: "Pravda, trochu zarážející byla informace, že v armádní hierarchii je také hodnost bisexuála, což se nám bystře podařilo odhalit za jeho slangovým označením."
  • Honza: "Ale řeknu vám, že vymýšlet špatné názvy pro střelné zbraně dá zabrat! Tu otázku jsme podle Mírova výpočtu prostě nesměli dát! A vyšlo to!"
REPORTÉR: "V posledním kole prý tým odhalil Honzovo kuchařské umění, je to pravda?"
  • Míša: "Honzova vejce jsou proslulá! Ale pan Kronikář o tom, kupodivu, nevěděl! Prý si to ověří."
  • Míra: "Ale tady u posledního kola bych chtěl znovu vyzdvihnout úspěchy žen z našeho týmu! Bludička nám ohromně pomohla s anatomií pohlavních orgánů!"
  • Honza: "A další téma mapy už jsme stříleli naslepo. Čtvrté místo bylo totiž jisté!"
REPORTÉR: "Váš úspěch byl korunován bonusovou otázkou a ziskem panáků. Jak se Vám podařilo odhadnout správný výsledek?"
  • Míra: "Udělal jsem prvotní odhad. Pan Kronikář jej porovnal se svým výpočtem a pak jsme spočítali odchylku. Honza jako odborník na odhady výsledek korigoval. To je o pečlivé vědecké práci a o týmovém duchu!"
REPORTÉR: "To je jistě poučné i pro ostatní týmy. Ovšem vy jste známí nejen svými úspěchy v kvízování. Umíte si prý také svoje vítězství užít."
  • Bludička: "To je pravda. Obvykle decentně popijeme, povíme si příhody z osobního života, sportovního ducha podpoříme šipkami, kulečníkem nebo fotbálkem a pak jdeme domů. Někdy je ale vyčerpání tak velké, že musíme jet taxíkem."
REPORTÉR: "Prozradíte nám některé z historek z osobního života?"
  • Kronikář: "Honza včera poutavě vyprávěl o tom, jak chodil z holkou z Dalešic. Pointa spočívala v tom, že je tam SUPR pivo."
  • Tom: "Míra nám zase povídal o svém strachu z vysávání. Pan Kronikář jej doplnil informací od jistého bigoše ze seznamky: vysavač prý lze využít nejen k vysávání. Z toho jsme byli úplně paf!"
  • Míša: "Pro mne byl osvěžující fotbálek. To, co předvádí pan Kronikář, jste v životě neslyšeli! K vidění toho u něj sice moc není, ale ty dva vlastňáky, které dal jen proto, aby nás potěšil, nám udělaly radost."
  • Bludička: "Ale aby to nevypadalo, že jsme frivolní, i při zábavě je třeba si udržet důstojnost. A tak všichni muži v týmu pouštěli pana Kronikáře vždy prvního se slovy: Dámy mají přednost! A hned na druhém místě jsem šla já. Prostě nejde jen o obsah, jde také o formu."
REPORTÉR: "Komu byste za svoje vítězství chtěli poděkovat?"
  • Bludička: "Já především svému týmu i náhradníkům, bez kterých bychom to 4. místo nedali."
  • Míša: "Já musím poděkovat barmanovi Honzovi za to, že mě seznámil s týmem Swingladies."
  • Honza: "Poděkování si zaslouží taky Zdenda a Rade za perfektní zázemí, které nám v Kentauru poskytují a za senzační alko i nealko nápoje. A pochopitelně i Regi, která dokázala z Kronikáře udělat fešáka!"
  • Míra: "Musím poděkovat svojí slečně za to, že mi umožnila účast na tomto vítězném kvízování. A že zatím nechce, abych vysával."
  • Tom: "Bez dobrého moderátora je kvíz v … na nic. Víťo, děkujeme!"
  • Kronikář: "Tak já rozhodně nemůžu zapomenou poděkovat svým taxikárům, kteří mě ochotně vozí těch asi 20 metrů domů."
REPORTÉR: "Děkujeme za rozhovor a gratulujeme ke 4. místu i k bonusové otázce! Slavnostní ceremoniál za chvíli začíná, užijte si krásný večer!"
  • Swingladies: "Děkujeme!"
 

Permanentní erekce aneb To mám z toho života, jakej vedu

14. září 2017 v 12:56 | Michal Novotný |  Kronika Pub kvízů
Pokud čekáte, že jsme včera na kvízu obhajovali minulé vítězství na plné čáře, pak se mýlíte. Dáváme prostor všem myslitelným umístěním (čímž ostatním týmům dáváme šanci, aby také vyhráli), a tak jsme v posledních třech kvízech byli poslední, první a prostřední. Dokonce bez panákové otázky. Zato jsme byli krásní:
  • šéfka Bludička byla po dovolené opálená a ostříhaná
  • Honza nabral 2 kg svalové hmoty
  • Tom byl relaxovaný a krásný po pololetním hodnocení
  • pan Kronikář si konečně nechal upravit svůj vous do slíbené podoby fešák (protože jestli to nevíte, v Kentauru z klientů dělají POUZE fešáky).
Hned z kraje jsme diskutovali o ženách bojovnicích a o plačících mužích, navázali jsme diskusí o permanentní erekci, pan Kronikář se pochlubil, že byl přiřazen do facebookové skupiny "Klub vousáčů" a Tom konstatoval, že může být pouze v "Klubu lysáčů".

Kvíz začal tradičními aktualitami. Bohužel jsme nevěděli, v jaké měně lze nalézt miliony v Bohunicích, ani který stát má charisma. Název jistého TV pořadu jsme vymysleli nesprávně, ale zato s pedofilním podtextem, bod jsme získali až za čokoládu (nemyslím úplatek moderátorce) a za znalost čerstvého rekordu. Internetové memy byly úspěšnější (až na ten divný smajlík z komixu). Honza se do své role zapisovatele vžil naplno, v důsledku čehož na barmanův dotaz "Co si dáš?" reagoval slovy: "Neruš mě, když tvořím!" Uhráli jsme 6 bodů a druhé místo. V pauze mimo jiné řešíme permanentní erekci a oděv vhodný k tomuto postižení.

Matematické postupy a drahé polovičky slavných skončili neslavně. Vzduchem létaly polynomy, lineární rovnice, mediány a limity (2 body), z hledaných 5 žen jsme našli pouze 3,5 (nehledě na to, že ta půlka byl muž). V doplňkové otázce jsme se dozvěděli, že Eiffelova věž je po obvodu popsaná, což nás překvapilo. A tak jsme skončili dvě místa za Hier für Bier (naštěstí jsou další tři týmy za námi). Jelikož jsme si užívali radost z návratu Bludičky z dovolené a protože jsme byli krásní, příliš nás to nerozhodilo. V pauze probíráme permanentní erekci a její souvislost s rukama.

Vlajky začali dohady a odhady počtu osob slavné pětice, ze které jsem udělal čtveřici (ale na vlajce beztak mají pouze tři symboly) - pak se v tom vyznejte! Bludička přispěla znalostí vlajky Světového sdružení hráčů domina. Lazarovu vlajku jsme si vymysleli. Mashupy jsme skládali po půlbodech, a tak jsme s 18 body stále třetí, zato mladí germanisté se (ovšem pouze na chvíli) ocitají na 2. místě za Jahodníky. V pauze probíráme … už ani nevím, nejspíš zase erekci.

Ve čtvrtém kole jsem se stal vítězem soutěže "Kdo nejvíc neposlouchá šéfku". Pětkrát řekla citrus, dvakrát počet bodů ve hře scrabble, já ji sedmkrát neslyšel, nedosti natom, ještě jsem její (správné) odpovědi odmítal. Nechci prozrazovat otázky tohoto kola, ale napovím Vám, že s Fénixem u citrusů neuspějete, a pytlík s hracími kameny scrabble je lépe kontrolovat zrakem, než hmatem. HfB jsou první, my se posouváme o jedno místo dolů, předběhly nás Krůty. V pauze probíráme kde co, ale pro veliký úspěch se vracíme k leitmotivu tohoto večera, je to vstuktu vzrušující téma.

Pro úspěch v pátém kole s tématy sopky a sportovní fotografie nestačí pouze navštívit Itálii, je třeba také sledovat starší katastrofické filmy. Vyplatí se nebýt rasista, sledovat fotografie mrtvých maskotů a číst Wikipedii. Krůty jsou opět za námi, útratu 800,- získávají naši oblíbení mladí (krásní, perspektivní a přátelští) germanisté. Pro zisk panákové otázky by pomohlo nastudovat něco z historie a k tomu také literaturu o kašnách. To jsme neudělali, a tak panáky nemáme.

Ještě před půlnocí odcházíme domů. Já to beru oklikou přes Poslední leč, kde paří můj bratr. Klíče od bytu mu hážu do piva a jdu pozdravit barmana v Leči, poté barmany v Jakoby, znovu Leč, znovu Jakoby … kde od jistého mladého muže dostávám nabídku rozkoší a drog, ale přesto jdu domů spát. Je stále před půlnocí, ale … V jednom z článků jsem psal, že průměrný účastník Pub kvízů nechodí spát před půlnocí. Aby byla tato statistika naplněna, jsem neustále buzen:
  • Po půlnoci mi volá Ondra, ať dojdu do Aloha
  • Po jedné hodině mi volá bratr, ať jdu pařit kamkoliv
  • Po druhé hodině mi volá Max z Jakoby
  • Po třetí hodině mě budí matička, v kolik že má zítra vstávat
  • Po čtvrté hodině mi Honza smajlíkem dává najevo, že je spokojený s mým brzkým příchodem domů.

Díky neustálému buzení si připadám, jako bych propařil celou noc. Z toho vyplývá jediné: má pravdu můj báječný kolega Paolo, když říká: "To máš z toho života, jakej vedeš!"

Per aspera ad astra aneb Vivat Vlastík!

7. září 2017 v 17:41 | Michal Novotný |  Kronika Pub kvízů
Když klesnete na úplné dno, je už jen jediná cesta, cesta nahoru. Ta myšlenka mne po minulém kvízu naplňovala nadějí. Protože ta POTUPA, když před zraky úhlavní (přesto oblíbené) konkurence skončíte úplně poslední, je hrozná. Když všichni v Kentauru vidí, že v jednom kole z jedenácti otázek získáte pouhé dva body (a když toto skóre zopakujete v kole dalším), to už jste se historicky znemožnili. Člověk pak ani neví, co má napsat nepřítomné šéfce týmu. Tím ji naštvete způsobem nevídaným. Očekával jsem pranýřování a vyloučení, naštěstí se tak nestalo.

Skleslý tým bylo třeba motivovat: "Musíte mít vyšší cíle! Ne jen bonusová otázka a rumy!!" Zabralo to, ale jen trochu. Druhým krokem bylo dát dohromady tým (a získat náhradníky). To se zdá snadné, ale hra "Kdo půjde na kvíz" je někdy záludná: Honza, Tom a já je dobrý začátek, ostatní mlčí, Adam přislíbí, Míra taky, náhradníci potvrzují a poté odvolávají účast, Tom nakonec nemůže, stejně to dopadá s Mírou a s Adamem … a já z hrůzou očekávám, kolik se nás sejde. Odhadoval jsem to někde v rozmezí 3 až 7, nakonec jsme byli čtyři: Honza, Štěpán, Vlastík a já.

Večer moderoval Víťa, našimi konkurenty byli Hier für Bier, Drahaňáci, Kulturní barbaři, Feclý hlavy a LTT. Kvíz začal a děly se věci! První kolo - aktuality a starořecká čeština. Máme devět bodů a první místo (spolu s HfB)! Naprosto neuvěřitelný byl Vlastík, který počítal kamiony, vážil zeleninu a otázku na odhad díky tomu trefil skoro přesně. Vědec v týmu, to je výhra! Ty kameny, co nám padaly z našich zraněných srdcí, jste mohli i slyšet.

Druhé kolo - dvojice z večerníčků a fotografické téma. Získáváme 10 bodů a jsme opět první! Ve třetím kole nás občerstvil street food a hudba. Devět bodů a jsme stále první! Zdá se, že vědci jsou buď opravdu děsně chytří, nebo v pracovní době sledují večerníčky, poslouchají lidovky, čtou wikipedii, fotografují a stravují se v hladových oknech. Vlastíkův přínos je totiž nepřehlédnutelný.

Poprvé toho večera slyším větu: "Bez šéfky vám to jde dobře!" Stejnou větu jsem slyšel po kvízu znovu, ale musím k tomu dodat, že u tragické prohry v minulém týdnu naše šéfující Bludička také nebyla! To jen aby to nevypadalo, že nám to kazí. Naopak! Vzpomeňte na Malešice!

Čtvrté kolo je ve znamení kolotočů a zpestřují je přezdívky měst a států. Devět bodů a (jak jinak) první místo! (Kdybychom dali na Vlastíka, mohli jsme mít ještě jeden bod navíc.) Druzí jsou HfB a mají o 10,5 bodu méně. Hlavní výhra je díky tomu jistá. Zíráme my, zírají i ostatní. Sebevědomí narůstá, naše pošramocené renomé se zotavuje, ze zpráv, které čtu v messengeru, vidím, že nám fandí celý zbytek týmu a hromada známých. Užíváme si to.

V pátém kole už nás nemohl ohrozit ani světový tisk, ani draví ptáci. Sedm bodů a JE TO NAŠE! Přicházejí gratulace a my jdeme slavit! Objednávám si pornoherce (tedy rum po něm pojmenovaný) a jdu prohodit pár slov s mladými germanisty. Probrali jsme naše prohry i výhry, proběhly přípitky, pohovořili jsme o bowlingu a vznikla zajímavá myšlenka: v případě, že budou oba naše týmy nekompletní, vytvoříme tým koaliční. Kreativní byly i návrhy, jak naši koalici pojmenovat: Hier für ladies, Bier für ladies …

Zbytek týmu hrajel fotbálek. Hru, která mi fakt nejde. Honza přišel s návrhem, ať jdu hrát také. Přestože ví, že góly dávám do vlastní branky, pokud se vůbec trefím do míče! Proč to Honza dělá, může mít čtvero vysvětlení:
  • je masochista
  • rezignoval na kvalitu spoluhráčů
  • vyhrát, když má v týmu mne, považuje vyšší stupeň obtížnosti
  • rozhodl se, že mě ten fotbálek naučí hrát dobře!
Nevím, jestli opakem vlastního gólu, je gól nevlastní, ale k úžasu všech zúčastněných se mi podařilo střelit dva góly do branky protihráčů! To se musí oslavit - dávám si dalšího pornoherce.

Poté, co jsme propili naši výhru, postupně odcházíme. Nejdřív Honza. S obavami v očích se mne ještě ptá, jestli plánuji pokračovat v oslavě vítězství v Aloha baru. V zápětí odcházejí také Štěpán a Vlastík. Kupodivu dostáváme stejnou otázku (a v jejich očích vidím stejné obavy). A tak zodpovědně kráčím rovnou domů a v týmové konverzaci všechny uklidním informací, že jsem v pořádku a cestou jsem nic neztratil. Tým na tu zprávu evidentně čekal, protože mi téměř okamžitě přišla odpověď: "Supr, můžu jít klidně chrápat!"

K bodovému zisku jsme různou měrou přispěli všichni čtyři. Ale po včerejšku zvažuji dekorovat Vlastíka olivovou ratolestí, koupit mu láhev nejlepšího rumu, nosit ho na rukou a ovívat palmovými listy. Už jsem párkrát zažil, že měl někdo z týmu nebo z náhradníků svůj den. Ale nad Vlastíkem se muselo vznášet hejno andělských pomocníků, kteří mu přihráli otázky na míru v počtu nevídaném! Byl z nás fakt nejlepší. Vivat Vlastík!
 


Začátek příběhu aneb Stylistická cvičení (II. díl)

1. září 2017 v 17:05 | Michal Novotný |  Co život dal
Recept
Šťavnaté profily v županu
Příprava šťavnatých profilů zabere cca 24 hodin, ale není náročná, zvládne ji i mírně pokročilý kuchař. Vezměte dva zralé profily z Facebooku, okořeňte je trochou zpráv z messengeru, přidejte 2 ks telefonních čísel (ani víc, ani míň!) a nechejte několik hodin odležet. Dobře odleželé profily podlejte pivem a dejte je na pár hodin dusit. Pivo v případě potřeby průběžně dolévejte. Dušení ukončete v okamžiku, kdy oba kousky ztuhnou. Poté odložte pekáč pod peřinu, kde dojde k vzájemnému prostoupení chutí a zároveň oba profily dojdou. Že jsou hotové, poznáte snadno - změknou. Nakonec každý z nich zabalte do županu z hebkého těsta. Servírujte každý zvlášť. Jako příloha se hodí pusinky.

Hospodský kvíz
I. téma - Facebook
  1. Jak dlouho trvá odeslání žádosti o přátelství a její přijetí? (cca 1 hodina)
  2. Jak poznám, že žádost o přátelství byla přijata? (objeví se oznámení)
  3. Jaký je minimální počet profilů pro vytvoření skupiny či týmové konverzace? (dva)
  4. Mohu na svém profilu jinému uživateli zpřístupnit informaci o telefonním čísle? (ano)
  5. Lze na Facebooku vytvořit událost a pozvat na ni jiného uživatele? (ano)
II. téma - Jaselská open
  1. Který alkoholický nápoj patřil v rámci "Jaselská open" mezi nejoblíbenější? (pivo)
  2. Jakých aktivit bylo možné se zúčastnit? Jmenujte alespoň jednu. (fotbálek)
  3. Kolik členů týmu Swingladies se této události zúčastnilo? (3)
  4. V kolik hodin tato street akce končila? (ve 22:00 hod.)
  5. Bylo možné se po ukončení Jaselská open někde v blízkosti napít? (ano, například na Veveří)
Bonusová otázka: Kolik cizích lidí přespalo v bytě M. v noci z 26. na 27. srpna? (1)

Limerick
Žil jednou muž ne až tak mladý,
ten hledal svou lásku snad všady.
Klik na profil však
mu stačil až tak,
že po vášni má strach ze zrady.

Policejní záznam
Pátrání po zmizelé osobě V.
Výpověď zadrženého M. (Zápis z šetření, pořízeno v neděli 27. 8. 2017 ve 12:00.)
Zadržený M. vypovídá, že hledanou osobu V. poznal toho dne ráno přes Fajsbuk. Nikdy dříve se prý neviděli. Strávili společně večer na Jaselské, kde vypili několik alkoholických nápojů, především piva. M. doznává, že se dopustil mírného harašení, ale hledaná osoba V. prý u něj přespala dobrovolně. Z bytu zadrženého M. odcházela kolem mezi 10:00 - 11:00. Po hledané osobě V. zůstalo v bytě zadrženého M. blíže nespecifikované množství vzpomínek a emocí (v tuto chvíli jsou součástí důkazních materiálů).

Poznámky režiséra
z natáčení 126. epizody seriálu "Známosti pana M."
  • "M., prosím tě, když odesíláš tu žádost o přátelství, netvař se zničeně. Potřebuju spíš zvědavost a očekávání. Tvoje postava už má nějaké ty zkušenosti za sebou, je to 126. díl! Nechci, aby to byl sráč, co to vzdal."
  • "A v tom místě, když ti přijde první zpráva, jsi tu radost zahrál skvěle, ale bacha, uhýbáš ze záběru, trošku omez ten pohyb."
  • "Teď budeme točit tu cestu na Jaselskou. Nervozita a očekávání, to bylo na zkoušce dobrý, ale vynech tu cigaretu. Nechci vidět ani ten IQOS, ještě budeme mít potíže, že propagujeme kouření."
  • "Stop, stop! Kriste pane, M., u toho fotbálku vypadáš jak šílenec, naprostej blázen! Mírni se v těch zvucích. A že to hraješ úplně strašně, nevadí, fotbálek nebude v přímým záběru. Nezapomeň ten pohled na přicházejícího V. Ať je tam vidět překvapení! Tak kamera, klapka ..."
  • "Teď si sjedeme tu líbačku na ulici. Snaž se být takový nesmělý, jako že se trochu bojíš, ostýcháš. Ta tvoje postava dlouho nic takovýho nezažila, tak to musí mít PROŽITEK! A pak můžeš spustit tu vášeň. Ale zas to nepřežeň, ta největší vášeň je až v té scéně po příchodu domů."
  • "Pane vrchní, tady panu M. nalejte už jen nealko, nebo se nám opije doopravdy. A ostatní na místa. Osvětlovači, potřebuju spíš intimní atmosféru, uberte světlo. Kompars poprosím o ty zvědavé, překvapené až pohoršené pohledy na M. a V. Chlastat pivo, to jo, ale abyste dělali to jediné, co máte ve scénáři - koukat se na ně - to vás ani nenapadne. Takže točíme záběr "hospoda na Veveří"! Všichni se připravíme ..."
  • "Herci dobrý, dejte si pauzu. KAMERAMAN! Hned sem!! Co to točíte, člověče?! To není porno, já potřebuju celkový záběr, ne detaily! Máme to na druhý kameře?"
  • "Teď už sfoukneme jenom to rozloučení a končíme. M., tady potřebuju vidět tu změnu výrazu: loučíš se, zasněný úsměv - prožil jsi nádhernou noc, vášeň a ještě to v tobě doznívá ... a pak zlom, smutek, obava, nejistota, jestli se ještě uvidíte. Do toho už pojedou titulky, takže v tom záběru budeš nějakou chvíli viset. Tak si dej záležet!"

Jednoslabičně
Žil byl chlap, měl vous, byl sám. Chtěl mít rád, tak klik - a ždal. Tu hle, kdos šik mu pís, on hned se chyt a v ten den již se ti dva zří. Pár slov je fajn. I těch pár piv na chuť si dát a pak hru hrát. Tu zrak mu pad na tvář (ten jas, těch krás!), hned kiss a jdou zas kams pít mok a kvas. Je noc, v tmě té svit hvězd se skví. A těch dvou krok je ved až tam, kde žár i cit hned vzplál. Pak už jen šok - snad vzal to ďas? Sen byl to as. Však ne, ten bloud se splet! Krás pln je zas ten svět.

Televizní program
08:00 Nuda v Brně (romantická komedie, ČR 2003)
9:00 Seznámení (rodinná komedie, Sovětský svaz 1955)
10:00 Dopis příteli (krátkometrážní, Československo 1957)
11:00 Čekání (drama, Itálie / Francie 2015)
20:00 Večírek (romantický, Francie 1980)
21:00 Světáci (komedie, Československo 1969)
23:00 Francouzský polibek (Romantický, VB / USA 1995)
24:00 Pivo (komedie, USA 1985)
1:00 Vášeň a cit (romantický, VB / USA 2007)
08:00 Sex ve městě (romantická komedie, USA 2008)
10:30 Dlouhý čas loučení (drama, Československo 1983)
11:00 Svedená a opuštěná (drama, Itálie / Francie 1964)
14:00 Nečekaná naděje (romantický, Německo 2010)

Začátek příběhu aneb Stylistická cvičení

31. srpna 2017 v 17:15 | Michal Novotný |  Co život dal
Záznam
Sobotní ráno. M a V se neznají, ale mají společnou kamarádku. M na Facebooku odesílá žádost o přátelství V. Žádost je přijata. Napíší si několik zpráv. Po výměně telefonních čísel si M a V domluví schůzku. Nacházejí společné zájmy. První dotek a první polibek. V přespí u M. Ráno se rozloučí a M rekapituluje pocity: štěstí, touha, nejistota, očekávání. To vše se stalo během 24 hodin.

Bajka
Žil kdesi jeden kozlík, který každé ráno a každý den vítal s radostí. Těšil se na východ slunce, na louku, kde znal každý keř a všechna místa se šťavnatou trávou. Radostně zdravil ostatní kozy a kozlíky a těšil se, až s nimi bude skotačit po palouku. Jednoho dne se vydal na procházku a uviděl vojtěšku. První vojtěška, kterou v životě viděl. Přiblížil se k ní. Zjistil, že krásně voní! Viděl její nádherné květy a byl okouzlený! Slyšel, jak si s ní vítr pohrává a byl nadšený tím šuměním. Zanořil do ní svou hlavu a cítil, jak ho lístky a květy hladí. Žádná tráva na palouku nebyla tak krásná. Ochutnal ji a zjistil, že nikdy nic tak dobrého nejedl. Položil se vedle vojtěšky a říkal si, že se k ní bude vracet každý den. Když se večer vrátil domů, byl šťastný. Těšil se na druhý den, až uvidí svoji vojtěšku. Toužil znovu vidět její květy, cítit její vůni, znovu ji ochutnat. Ale zároveň byl plný nejistoty: "Co když ji už zítra nenajdu? Na mém palouku není žádná tráva ani keř, které bych tak rád znovu a znovu potkával." Usínal plný myšlenek na vojtěšku a netrpělivě očekával, co mu přinese další den.
Ponaučení: Každý kozlík jednou najde svoji vojtěšku. Ale co přinese další den, je ve hvězdách.

Skepticky
Zase sobota. Já nevím, jestli má cenu se snažit. Vždycky to skončí stejně. Možná, kdybych odeslal žádost o přátelství … beztak to bude marný pokus … Hele, zpráva … ale to nic neznamená. Že mám telefonní číslo? To už tady bylo. Dobře, tak se večer potkáme. No jo, prohodili jsme pár slov … snad to vypadá i nadějně, pár společných zájmů máme … a proto je jasný, že z toho nic nebude, nač si dělat naděje! Tak teď jsem to přehnal, líbat se na ulici, když se vidíme poprvé! A že spolu jdeme do hospody? Beztak mě chce opít a pak utéct! … Fajn, tak přespí! Ale ty rána jsou pak drsný. Jde jen o sex, nemůžu mít takový štěstí, aby šlo o něco víc. Tak ranní káva, cígo, pokec … všechno dobrý … a pak odchod … teď můžu čekat zdvořilou zprávu a pak jen mlčení. Bylo to nádherný, ale připravím se na tu pravděpodobnější variantu - že už se neuvidíme! Víc nemá smysl očekávat.

Haiku
V jediném dni
Poznání, dotek, polibek
Milování i nejistota

Vědecky
Blíže nedefinované objekty M a V jsou vzdáleny 5 kilometrů. Virtuální komunikace je přiblíží na vzdálenost X - 4,999 kilometrů. Pohybují se po nepravidelných trajektoriích průměrnou rychlostí v = 4,1 km / h - nejprve izolovaně, poté paralelně a v jednom okamžiku splynou. Po čase t + 24 hodin se opět vzdalují. Bod M zůstává zahlcen myšlenkami, které mají vysokou variabilitu a značnou nestabilitu.

Teta Kateřina
Ono se říká, pro jedno kvítí Slunce nesvítí, ale unavené štěstí sedne i na vola. A bez práce nejsou koláče. Stačilo jen dát žádost o přátelství. Ale první vyhrání z kapsy vyhání! Domluvili si schůzku. Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. Jak to dopadne, to je ve hvězdách, ale kdo chce kam, pomozme mu tam. Jen takové poblouznění a už by tomu říkal láska. I když láska hory přenáší, ale je to šlendrián zvát si někoho neznámého do bytu. Můj dům - můj hrad. Ale ráno moudřejší večera. Další den spolu, to už by bylo příliš. Jako bych to neříkala, kdo uteče, vyhraje. Že napíše? Já bych tomu nevěřila, přestože naděje umírá poslední. Ten zmatek v hlavě je jen logický důsledek. Co sis uvařil, to si sněz. Každý přece ví, že kdo hodně chce, tomu hodně schází!

Drby
B: "Dobrý den, paní Nováková! Cítím, jak vám to z kuchyně voní, vaříte nedělní oběd?"
N: "Dobrý den, paní Bartáčková. Dělám vepřovou se zelím. Poslouchejte, ten váš soused … jak on se jmenuje … nechal si narůst vousy …"
B: "Jó, vy myslíte pana M, že? Ale že má ty vousy hrozný, co? Vypadá jako bezdomovec. No, já mu to říkat nebudu. A co s ním je, povídejte!"
N: "Ne že bych chtěla roznášet drby, ale von vám si včera v noci domů dotáhnul … víte koho?"
B: "Nemám tušení!"
N: "Já to viděla na vlastní voči! Přišel s …" (šeptá sousedce do ucha)
B: "Neříkejte! Kde se na to zmohl! Si dělá marný naděje. Beztak to střídá jak ponožky, tím jsem si jistá."
N: "Moje řeč, paní Bartáčková! Furt se kurví, lítá po barech, tudle dokonce přišel bez košile! A teď si sem začne tahat cizí lidi na noc! Ráno jsem slyšela bouchnout dveře. A von vám se tak usmíval a mával z pavlače, vypadal jak zamilovanej studentík. A přitom je to takovej bohém!"
B: "Si myslim, tváří se jako putička, ale ten je teda životem protřelej! V prostřed týdne ho vidíte pod parou. Prej že chodí na nějaký kvíz. Tomu tak věřím."
N: "A taky sem slyšela, že chodí na nějaký … seznamky. Na tom netu. Říkala to sousedka, prej to má v mobilu nebo co. Tomu ale nepomůže žádná seznamka! Takovej to bejval hodnej člověk … psst, tamhle ho vidím."
M: "Dobrý den, paní Bartáčková. Dobrý den, paní Nováková."
B + N: "Dobrý den, pane M. Vy ste dnes nějakej smutnej, copak se Vám stalo? Nebo jste jen nevyspalej? To sou ty dlouhý noce, viďte."

Telegram
KONTAKT NAVAZAN STOP VYMENA CISEL PROBEHLA STOP SCHUZKA DNES VECER STOP PRESPANI MOZNE STOP OCEKAVEJTE NASLEDKY STOP

Odrhovačka
(zpívá se na melodii úvodní písně z filmu Panoptikum města pražského)
Frajeři a slečny, zastavte na chvíli
Poslechněte příběh, co vás dost pomýlí
O chlápkovi, kterej prožil den báječnej
A teď má srdce bol vážně neskutečnej.

Copak ale, copak ale …

Ráno si nabrnk Vé a večer v lokálu
pivečko za pivkem - málem spad pod káru
Přesto Vé vodvážně do kéru k eM spěchá
A eM je celou noc šťastné jako blecha!

Copak ale, copak ale …

Druhej den z rána se divoce muchlujou
Vé ale odejde, končí jupi jou!
Chlápek slzy roní, už ani nedoufá
a myslí, že se teď touhou snad uzoufá.

Copak ale, copak ale …

Tahle patálie poučení nese
nevěšte se z lásky v háji ani v lese
Možná, že za pár dní přijde překvapení
Litovali byste svýho ukvapení.

Copak ale, copak ale …

Dva v jednom aneb Desatero rad pro kvízování

25. srpna 2017 v 16:36 | Michal Novotný |  Kronika Pub kvízů
Minulý týden jsem nepřidal žádný příspěvek do Kroniky Pub kvízů. Ne snad proto, že by kvíz nebyl, bylo to pod vlivem turbulentních událostí. Turbulence byly způsobeny prací, povinnostmi a večírky. Mein chefin Bludička mi to vytkla, a tak dnes spojím oba kvízy do jednoho. Současně chci dát rady těm, kdo na kvízu ještě nebyli, ale uvažují o tom. Moje první rada zní:
1) Vytvořte si dream team.
Po dlouhé době jsme se sešli v plném původním obsazení bez náhradníků: Bludička, Bára, štěně, Adam, Honza, Míra a já. Ta energie, která se rozproudila, sice způsobovala neustálé vyrušování, neb jsme si sdělovali dojmy a novinky, ale současně vytvořila skvělou atmosféru, která byla umocněna nedávnými Adamovými narozeninami a očekáváním, že se bude slavit! Hukot v lokále podpořila hojná účast konkurenčních týmů: Hier für Bier, Myší síla, Kulturní barbaři, Oggy a škodíci, Munchkin a Drahaňáci. Svoje náhradníky mají také moderátoři, takže Víťu, který nahradil předprázdninovou Katku, tentokrát zastoupila úplně nová slečna. Oproti minule chyběla vsuvka "barman na žebříku opravuje dataprojektor a Bludička čeká, až spadne". Tento adrenalin byl nahrazen bojovnými pohledy konkurentů odhodlaných vyhrát!

2) Sledujte Facebook.
Kvíz tradičně začíná tématem aktuality. Udělal jsem několik pokusů s jejich sledováním, ale dodnes jsem se nedopátral zdroje, ze kterého autoři otázek vycházejí. Zato jsem zjistil, že většinu toho, co jsem v aktualitách věděl, znám právě z Facebooku. Například událost v Rumunsku. Bohužel se občas stane, že smíchám dvě události do jedné a podsunu týmu nesprávnou odpověď. Tentokrát to byl (vlastně nebyl) Červený kříž. Z toho vyplývá moje třetí rada:
3) Pokud chcete ostatní přesvědčit, že máte pravdu, tvařte se suverénně … (a pak dělejte jako by nic).

Po aktualitách přišly filmové příšery - dali jsme čtyři z pěti. Minulý týden to byly lodě. A o těch ví mnohé náš stálý náhradník Tomáš! O rozdílech mezi pádlem a veslem napsal celý odstavec. A v kvízech nám přinesl nejeden bod, nehledě na další jeho kvality. Proto všem začínajícím týmům doporučuji:
4) Mějte stálého náhradníka.

Po prvním kole jsme na druhém místě spolu s KB (první jsou naši oblíbení HfB). Dopil jsem první drink (autorská míchačka s názvem "87") a připojil jsem se k diskusi o vztazích. Míra dostal rady, jak se posunout na další metu. Já jsem na fotkách ukázal, koho odmítám a o koho usiluji. Můj výběr byl schválen. Honza připojil doušku o postování na FB (budu diskrétní) a Adam s Bárou vyprávěli zážitky z cest. Dream team je lepší, než manželská poradna! Přátelská atmosféra byla umocněna přítulností štěněte, což všechny přítomné dobře naladilo.

Ve druhém kole se servírovala balkánská kuchyně. Ukázalo se, že jsme v ní celkem zběhlí, ztratili jsme jen jeden bod. V otázce, na kterou jsme neznali odpověď, a tak jsme si ji vymysleli. Přesto si myslím, že je důležité držet se tohoto pravidla:
5) Když odpověď neznáte, vymyslete si ji! Protože co kdyby to náhodou vyšlo?!
V minulém týdnu druhé kolo začínalo TV seriály. Seriály a filmy jsou v kvízech opakovaně. A nejen ony, opakuje se také Wikipedie, Havel a další. Nicméně pokud svoje večery trávíte u televize, je to beze sporu skvělá příprava na kvízování a já jsem si jistý, že mám pravdu, když říkám:
6) Sledujte televizi - získáte body!

Po balkánské kuchyni přišlo téma mikrostáty. K bodovému zisku zde významně přispěly Honzovy znalosti. Než přišla otázka, kolikrát se jistý mikrostát vejde do jistého makrostátu. Sledujte náš vědecký postup: odhadli jsme, jak velký onen mikrostát může být; odhadli jsme, jak velký je makrostát; vydělením těchto nepřesných údajů jsme získali přesný výsledek; zdálo se nám to málo, zdvojnásobili jsme ho; pořád málo, násobíme dál. Když nám moderátorka přečetla správnou odpověď, zjistili jsme, že náš výsledek je asi jen 200x menší. A z toho vyplývá moje další rada:
7) Mějte správné měřítko - nebo mistra na odhady.
Naše měřítka při odhadu mikro a makrostátů byl poněkud vedle (a nebylo to poprvé) a náš mistr na odhady si právě objednával pivo. Výsledkem bylo, že nás předběhla i Myší síla (kterou moderátorka překřtila na Myší díru a konkurece na Vyšší sílu) a skončili jsme na třetím místě. (O pořadí v minulém týdnu raději pomlčím … a to až do konce článku).

Témata 3. kola minulého a tohoto týdne: grand slam, kdopak to mluví, seriály HBO (neměl jsem s tou televizí pravdu?) a all that jazz. Jméno hráče na kontrabas a baskytaru + jméno jazzového trumpetisty jsme si vymysleli (a samozřejmě jsme se netrefili), ale třetí místo jsme si udrželi. Přichází náš stálý náhradník Tomáš s Jiřím. Zatímco minule popíjel ananasový džus (na chuť) a banánový drink (na barvu), tentokrát si dal pivo. Probíráme sport a já od sousedního stolu zaslechnu pozoruhodný protimluv: "Nejsem sice rasista, ale doufám, že ten negr prohraje." Dávám si třetí autorský drink (tedy třetí "87"). Matematicky vyjádřeno, vypil jsem 3 x 87 = 261 a to už začíná být moc. Z toho vyplývá moje další zkušenost:
8) Pijte s mírou (nebo si aspoň dejte večeři).
Nepomohlo ani to,že jsem přesedlal na Long Island. Nepomohly ani Bludiččiny cibulové kroužky. Když se barman Honza rozhodne, že Vás opije, tak se mu to vždycky povede. Jednou pomocí tequily, jindy s pomocí matematiky.

Čtvrté kolo nám přineslo témata Řím, cirkus, kde jsem a český zločin. Nebudu říkat, které datum jsme tentokrát neznali, patří mezi notoricky známé věci. Pracovali jsme kombinací metod "vymysli" a "odhadni", tolerance byla 50 let. Nám by ovšem nepomohlo ani 500 let. Když jsme byli u cirkusu, nevyslyšeli jsme (opět) hlas šéfky Bludičky a byly z toho další Malešice (to je něco jako Waterloo a znamená to ztrátu bodu). Proto se držte dalšího bodu desatera:
9) Poslouchejte šéfa týmu, nebo bude zle!
Třetí místo si stále držíme. V pauze dostaly moje vousy dvě nová přirovnání: Santa Claus a Rumburak … a já přesto stále věřím, že budu fešák, jak říkal Zdenda.

V posledním kole jsme se pohybovali na rajské půdě, potkali jsme sochy a sousoší, dostavila se naše rezignace a přijeli motorkáři. Adam se tvářil suverénně (a při čtení odpovědí pro změnu jako by nic) = ztratili jsme bod. Zato Míra se dost suverénně netvářil, proto mu nikdo nevěřil = ztratili jsme další bod. Za další bodovou ztrátu může deep throat (což není jen sexuální praktika). Doplňovací otázku, která se týkala produkce jistého druhu zeleniny, jsme (tentokrát úspěšně) vyřešili použitím správného měřítka! Byl to údaj z oblíbeného zdroje autorů otázek. A tak abyste uspěli:
10) Čtěte Wikipedii.

Na prvním místě je Myší / Vyšší síla (nebo díra), druzí jsou naši oblíbení mladí germanisté a my jsme aspoň na pomyslné bedně. Kromě toho metodou odhadu získáváme panáky za bonusovou otázku a jdeme slavit! Nejen bednu a bonusovku, ale také Adamovy narozeniny.

Jelikož jsem se toho večera nedržel vlastní rady číslo 8 (v důsledku čehož jsem vratkým krokem - téměř plavmo - odešel z Kentaura ne do Aloha, kde se slavilo a zapíjelo, ale domů), přišla mi ještě v noci tato sms: "Michalíto, ty kurvo, však jsme v Aloze, myslím, že bys měl přijít!" Z toho je vidět, kam to dopracujete, když se neřídíte tím, co radíte ostatním: stane se z vás prostitutka.
* Bonusová rada: Řiďte se vlastními radami.
Adamovi odpovídám až tady a teď: "Adamíto, omlouvám se, fakt mě to mrzí. Máš u mě kokosový dezert! … A dáme si ho s tím kýblem Cuba Libre, který mi zase dlužíš Ty!"

Suvenýry

10. srpna 2017 v 16:49 | Michal Novotný |  Kronika Pub kvízů
O historii týmu Swingladies jsem doposud nepsal. Na začátku to byla skupina čistě dámská, dnes (navzdory onomu "ladies" v názvu) převažují muži. Z původní sestavy zůstala pouze Bludička (šéfka). Zdá se, že mužská společnost jí vyhovuje, protože nám včera napsala: "Málo co mě vzruší tak, jako kvíz s vámi." To ovšem nemůže říct Míra, který včera hledal vzrušení v blízkých setkáních jiného druhu, Adam s Bárou využili letních dní k cestování, stálý náhradník Tom dal přednost vzrušujícím zážitkům s Jiřím (přišli po kvízu s úplně propocenými tričky). Naštěstí pomohla věda (Vlastík a Marie) a v Kentauru se nás sešlo pět. Také týmů bylo pět. Mladí germanisté byli v oslabení, to v nás zažehlo naději, která ale "prskla a zhasla docela" (jak pravil klasik).

Toho večera mne dvakrát napadli hadi. Ne že by na mne v Kentauru útočili plazi, napadli mne jako odpověď na kvízovou otázku. Hned v aktualitách se ukázalo, že čísnké ženy hady v kabelce nenosí. Škoda. (Ve druhém kole jsem hledal hada v křoví, kolem kterého angličané mlátí klackem, protože nechodí kolem horké kaše. Had tam opět nebyl.) Po aktualitách přišly žirafy. Bludička správně říkala, že žirafíkovití jsou hmyz. Neposlechli jsme. To je jako s těmi Malešicemi: neposloucháš šéfku, nemáš bod! Po prvním kole jsme tak bohužel poslední. Od vítězících Hier für Bier nás dělí 3,5 bodu.

Anglické idiomy mne poučily, že kdybych byl ranní ptáče, dostal bych za odměnu červa. Díky, to si raději pospím. Pak jsme hledali arašídy v podzemí, ale dostali jsme za to jen dva body. Díky tomu setrváváme na pátém místě a prohlubujeme rozdíl od HfB na 7,5 bodu! Moderní komunikace a Punk, to už bylo iné kafe! Tato témata nás posunula na 4. místo. Setrvali jsme na něm až do konce kvízu. Není se co divit, když nevíme, které město se skrývá za názvem "Krung Thep Maha Nakhon Amorn Rattanakosindra Mahindrayutthaya Mahadilokpop Noparattana Radchhani Burirom Udom Rachnivet Mahastan Amorn Pimarn Avatarn Satit Sakututtiya Vishnukarm Prasit". Nehledě na to, že stupně ohrožení zvířat nám připadají spíš jako stupně opilosti: málo dotčený, téměř ohrožený, zranitelný, ohrožený, kriticky ohrožený … (v tu chvíli jsme byli zatím málo dotčení).

Poslední naději jsme vkládali do panákové otázky. Ale odhadnout počet obyvatel jisté obce s využitím rovnice 1 člověk = 5 lišek = 7 zajíců asi nebyl nejlepší nápad. Věda tuto rovnici doplňuje matematicky podloženým zjištěním, že člověk je ve stejné taxonomické úrovni, jako měkkýši. Bonusovku jsme nedali, a tak jsme si objednali třikrát Mickey Mouse (rum s ušima). Bludička na to konto prohlásila: "Já můžu mít klidně i kripla, mně to nevadí." Nemluvila ovšem o potenciálním partnerovi, měla na mysli myš se třema ušima. (Na vysvětlenou dodávám, že rum, servírovaný ve sklenici ozdobené dvěma kulatými čokoládami, připomíná myšáka Mickeyho.) Zřejmě jsem se začal dostávat do fáze "téměř ohrožený" a místo tequila jsem řekl tekula. To jsem ještě nevěděl, že přede mnou je dálší fázový posun.

Po kvízu jsem chvíli pohovořil s mladými germanisty. Probrali jsme několik témat, mimo jiné i lingvistiku: Chomsky, Karlík, Večerka, Saussure … Zavzpomínal jsem si na studia a na Saussurovu knihu "Kurs obecné lingvistiky", v níž můžete najít kouzelnou větu tohoto znění: "To platí u a i u i." Když to řeknete nahlas, je to ještě lepší. Že nerozumíte? Já na to taky koukal jako puk, než mi došlo, že zmíněná věta má tento význam: "To platí u samohlásky A, stejně tak u samohlásky I."

Do Kentaura za námi dorazil Tom s Jirkou (který prý nekouří, nepije a neš*ká - kouřil i pil, jen tu poslední aktivitu nám neukázal, tak nevím … ale věta "Její prdelka je hezčí než obličej" svědčí spíš o opaku). Začal jsem se blížit k okamžiku, kdy rozdávám free hugs, a Bludička položila otázku, kdo že je dneska na řadě. Honza i Tom už to mají za sebou, nabízel se Jiří. Nezůstalo jen u něj, ale to až později v Aloha baru. Obětí objetí se stali Mára, Ivan, Pepa, Bára … V Aloha se mi rozrostla řada přirovnání, jak vypadám s vousy: jako bych vylezl z popelnice, docela dobrý, jako mušketýr, jako Krakonoš, jako bezdomovec … Přírůstkem bylo hodnocení "úplně hrozný". Nemůžu se dočkat, až ze mne bude fešák, jak mi slíbil Zdenda.

Abych měl na tento večer památku, vyfotil jsem si třikrát černočernou tmu a vyvěsil jsem ji na messenger jako "Můj den". Nevím sice přesně, jak se mi to podařilo a proč jsem to dělal, ale vzbudilo to mnohem větší ohlas, než normální fotka. V životě mi na můj den nereagovalo tolik lidí! Ohledně dalších suvenýrů z kvízového večera (dnes ráno na ně byly četné dotazy) musím říct, že cizí košili jsem si domů nepřinesl, dokonce jsem ani nepřišel o tu svou. Ale v batůžku jsem objevil nápojový lístek z Kentaura. Slibuji, že ho vrátím.

Proč je dobré šmírovat a kdo si zaslouží poděkování

3. srpna 2017 v 12:56 | Michal Novotný |  Kronika Pub kvízů
Tým Swingladies (alias Swingers) má jednu krásnou tradici. Každý týden hrajeme hru "Kdo půjde na kvíz". Hra má vcelku jasná pravidla a standardní průběh. Šéfka vyšle do týmové konverzace výše zmíněný dotaz. Honza a pan Kronikář reagují promptně a souhlasně. Ostatní členové týmu napínají. Mistrem v tomto oboru je Adam, Míra tak silné nervy nemá. Proto i tentokrát bylo od počátku jasné, že na kvíz jdeme tři (píšu náhradníkům).
Čtyři!
Šest + štěně (odvolávám náhradníky)!!
Sedm + štěně!!!
Šest + štěně!!
... a tak nás opravdu bylo pět. Bez štěněte.

Před začátkem hry přišla Bára s aktualitou. Němečtí vědci udělali průzkum, který dokazuje, že šmírující muži žijí o pět let déle. Konkrétně ti, kteří vyvinutým ženám koukají na poprsí. Deset minut šmírování = 30 minut aerobního cvičení! (Chvíli jsme se zaobírali otázkou, kdo takové výzkumy platí, ale došli jsme k závěru, že tento výzkum by většina mužů dělala bez nároku na odměnu.) Vzešla z toho zajímavá myšlenka: ženy budou chodit do fitka a mužům stačí, když se na ně budou dívat. Tomáš chtěl experimentálně dokázat, že když bude cvičit a při tom šmírovat, získá 5 + 5 let navíc! Jelikož u tohoto experimentu hrozí pád činky na Tomášovu hlavu (což v důsledku znamená zisk 5 + 5 a ztrátu 50, poněvadž přijde o život), rozmyslel si to. Možná by bylo zajímavé prozkoumat, kterou část mužského těla musejí šmírovat ženy, aby žily o pět let déle. Vidím to jasně před sebou - německé vědkyně si pozvou ženy a dívky na šmírování vyvinutých mužů. Před začátkem experimentu se odehrává tento rozhovor:
  • "Slečno, vy půjdete do srovnávací skupiny RUKA."
  • "Já jsem chtěla POKLOPEC."
  • "Tam už je plno, ještě můžete do skupiny ZADEK, pak už je tam jen NOHA a PLEŠ."
  • "Tak já beru ten ZADEK!"
V první kole nastal historický okamžik - věděli jsme všechny aktuality: co se nosí na poště, s čím si hrají v Rusku, kdo má narozeniny, co není aktuální a jaké příjmení má Florian. (Ale možná zajímavější by byla tato otázka: Odhadněte počet příjmení, která Florian NEMÁ!) Pak přišla policie. Neznali jsme odpověď na dvě otázky. První se týkala jistého policejního sboru, jehož název (soudě podle znaku) by měl být "Ptáci nad bludištěm". Ta další pak byla pod nálepkou "Policejní chvilka poesie". I tak jsme první a spolu s ostatními týmy tvoříme krásnou sestupnou řadu:Swingladies (8 bodů), HfB a Myší síla (7), Kulturní barbaři (6), Sanchez (5) a Prosperita a lidskost (4).

V pauze se před Kentaurem probírají rozvody a ženy zlatokopky. Bára konstatuje, že asi něco dělá špatně, protože zatím nemá ani vilu, ani milion na kontě. Budiž jí to ke cti … ovšem jestli se tou debatou inspirovala, tak Bůh ochraňuj chlapy v jejím okolí! (Ale mezi námi, už se těším na ty večírky v Bářině vile!)

Ve druhém kole přicházejí koně. Jedna z otázek se týká jistého šachového úkazu. Míra nelení, nakreslí si šachovnici a hledá řešení. Je to vědec, a tak se do problému ponoří natolik, že přestane vnímat okolí. A tak zatímco my už paseme koníčky, Míra se stále pohybuje na své šachovnici a ani mu nevadí, že tato má poněkud netradiční rozměry: 7 x 7 polí.


Další téma je barevné a my hledáme čísi matku. Známe rok narození. V hlavě po ní pátrám a komentuji to slovy:
  • Já: "Kolik jí tak mohlo být, když jsem …"
  • Tom: "... bojoval v řadách Hitlerjugend?"
Minulost mne zase dostihla!

Třetí kolo. Víťa se nás pětkrát ptá, na co autoři kvízu zapomněli. Zdá se, že na tři z pěti věcí jsme zapomněli také. Čeští písničkáři nám moc nepomohli, Michael Jackson už vůbec ne. Do vedení se proto dostává Myší síla (23 bodů), my jsme druzí (20), HfB třetí (19) - to nás značně motivuje, a tak se plni odhodlání vrháme do čtvrtého kola. Téma německé země nás nepotěšilo. To je něco pro mladé germanisty, ne tak pro nás. Ale Honzova četba Ottova slovníku naučného zřejmě zanechala stopy a získáváme tři body. Srdeční záležitosti jsme vyřešili s přehledem, jen kde má srdce prezident jsme nevěděli. Snižujeme sice bodový rozdíl oproti Myšákům, ale HfB nás dohnali!

V pauze navazujeme na Bářinu aktualitu a probíráme coury (chodí pomalu) a běhny (chodí rychle). Tomáš s Mírou to propojují s cyklistikou a informují mne, že cyklisti jsou šlapky. To je dobře vědět!

V posledním kole si přišel na své každý: nejdříve se podávají saláty, pak přicházejí topmodelky. Přítomným mužům se zvyšuje tepová frekvence a jejich životy budou po tomto kvízu o 5 let delší. Vítězí Myšáci, za nimi jsou mladí germanisté, Swingladies jsou třetí.

Pro tento kvíz jsem si nachystal překvapení: jedno kolo navíc. S tématy, která jsou blízká mému týmu (respektive Báře a Honzovi) - stomatologie a nohejbal. Ale znáte to, když je téma Slunce, stejně se vás zeptají na kytku. Když je téma ostrovy, chtějí vědět něco o svatých. A tak i já jsem se u stomatologie ptal na detektiva a u nohejbalu na třetí zuby v Malůvkách. Aby to Bára s Honzou neměli tak jednoduché, zapojily se všechny týmy! Přesto byly Swingladies první a získali sladkou odměnu. Podělili se o ni se všemi.

Přichází bonusová otázka a my počítáme medaile. Myšáci je spočítali líp, ale protože mají hlavní cenu a protože jsme měli druhý nejlepší odhad, panáky jsou naše! A tak jsme v jednom kvízu získali dvě ceny a obsadili tři místa na bedně! To si zaslouží trochu sentimentu a hodně velké poděkování:
  • Víťovi za to, že mi umožnil jedno kolo navíc a že to tak krásně odmoderoval!
  • Týmům Myší síla, Hier für Bier, Kulturní barbaři, Sanchez a Prosperita a lidskost za to, že se do kola navíc zapojily!
  • Báře, Honzovi, Mírovi a Tomášovi za to, že v kole navíc obhájili první místo!
  • Maje Husáčke za recept na tvarohovou buchtu - měla úspěch!

Degustace rumů aneb Co způsobil čtvrtý vzorek

28. července 2017 v 15:43 | Michal Novotný |  Maléry pana Novotného
Po včerejší degustaci rumů v Kentauru stojím před problémem, jak tento článek pojmout, aby byl zveřejnitelný a aby nikoho neurazil. Rumovému průvodci Jakubovi se (za značné spolupráce publika) podařilo tento zážitek povýšit na událost smyslnou až orgastickou. Prsty v tom mají také Olli a Joky z Finska. Pochopíte, až se dostaneme ke vzorku číslo 4.

Sešli jsme se v pěkné sestavě: Katka, Bára, Edit, Tomáš, Honza a já. Na stole nás čekaly sklenice na rum, karafa s vodou, tyčinky, nachos a dva dipy - pikantní a avokádový. Avokádový se mi podařilo překřtít na mangový. U označení "mango" jsme setrvali po celý večer.

Degustaci zahájil Jakub otázkami: "Víte, co je to rum? Byl už někdo z vás na degustaci rumů? Byli jste aspoň na degustaci vína?!?" Nikdo nic nevěděl, nikdo nikde nebyl. Nevyhlášenou soutěž o nejburanštější hlášku zahájilo několik účastníků tuzemákem. Do této nepsané soutěže se postupně zapojily všechny stoly. Řekl bych, že jsme si to i užívali. A Jakub to bral s klidem a s trpělivostí. Prokázal, že je velmi tolerantní.

Dostali jsme informace o destilaci, původu i stáří rumů, dozvěděli jsme se, co je to Angels´ Share, zjistili jsme, že jeden rok zrání v tropech = tři roky zrání ve Skotsku, seznámili jsme se s pojmem solera a poté jsme byli poučeni, že pro posouzení kvality rumu potřebujeme čich, zrak a chuť. Pro čichovou zkoušku nám Jakub doporučil čichat každou nosní dírkou zvlášť. Na to konto pak Bára u zrakové zkoušky navrhla dívat se každým okem zvlášť - okamžitě to zkoušíme! Pan průvodce poté pronese poněkud nebezpečnou větu, které se Bára i já okamžitě chytneme:
  • Jakub: "Kdyžtak je možnost se na cokoliv podívat blíž."
  • Bára: "Teď hned?"
  • Já: "Na cokoliv??"
Zdenda nalévá první vzorek - Flor de Cana (sedmiletý, Nicaragua, rodina Pelas založila palírnu 1890). Honza vkusně reaguje: "Já si dám plnou!" (Příspěvek do nevyhlášené soutěže.) Vzorek hodnotíme každý po svém: já dávám rumu jednu hvězdu ze tří, Honza zjišťuje, že pivo po tomto rumu chutná líp. Edit přichází s příspěvkem, že kocovina z barevných alkoholů je horší, než z bílých. Uvažujeme, že to experimentálně prověříme. Rozdělujeme se do dvou skupin - jedna pro bílé alkoholy, druhá pro barevné. Navrhuji vytvořit srovnávací skupinu pivařů (Honza). Někdo další navrhuje udělat také skupiny dle věku a pohlaví. Závěrečné rozdělení Bára glosuje slovy: "Co kus, to skupina!".

Přichází druhý vzorek - Flor de Cana (18 let), kterému dávám tři hvězdy! Nazval bych to echt rumem a je to můj favorit večera. Třetí na řadě je Gosling´s Family reserve (rum 16 až 20 letý, Bermudy, v lahvích od šampaňského, číslované lahve, černá pečeť a není to solera!) Jakub labužnicky popisuje chuť: "karamel, oříšky, čokoláda …" a Honza to doplňuje slovy: "Dáš si pulčáka a jako bys snědla celej dort, Báro."

Kuřáci si vymínili pauzu, během které probírají (mimo jiné) svoje zkušenosti s trávou. Nejmenovaný účastník debaty začal svůj příspěvek opravdu zajímavě: "Jednou z trávy, to jsem ještě dělal vrcholový sport, …" Zřejmě mám o sportu a sportovcích zkreslené představy.

Přichází klíčový moment večera! Zdenda nalévá Ron de Jeremy - solera, 10 - 15 let (který mají na svědomí již zmiňovaní Olli a Joky, takto majitelé reklamky, kteří svůj rum pojmenovali po pornoherci) - tento rum udal směr naší debaty:
  • Bára: "Olli, Joky, Jeremy - ty jména jsou všechny porno."
  • Jakub: "V každé lahvi je prý kousek jeho samotného!"
  • Honza: "Ten chlap by se rozdal."
  • Bára: "To nevím, jestli to ještě chci pít!"
  • (Honza ukazuje Báře fotku Rona Jeremyho.)
  • Bára: "Tak to už nechci pít!!"
  • Já: "Dávám mu dvě hvězdy."
  • Na to reaguje Jakub: "Zdendo, pusť mu video, ať mu dá tu třetí hvězdu."
Pátým rumem v pořadí je Relicario, který ode mne získává dvě hvězdy (Dominikánská republika, sušší, solera.) Jako vždy začínáme čichovou zkouškou a dodržujeme pravidlo "každou nosní dírkou zvlášť" … naše příspěvky raději uvedu beze jmen:
  • X: "Taky zkouším díry!"
  • Y: "X a jeho díry - rubrika v blogu!"
  • Z: "Cítím třísloviny!"
  • X: "Z, ty taky ve všem cítíš třísla!"
  • Y připomíná jistou příhodu, která skončila bolestí kyčlí a dodává: "Zajímavé, že vždycky jsi poblíž ty, X!"
Jako poslední přichází rum Bayou (americký z Louisiany, solera, čtyřletá firma s kajmanem ve znaku, přidávají karamel, chuť je ostřejší). B s lahví rumu v ruce se nám svěřuje: "Mám to rád v ruce, rád s tím chodím!" Jakub chce zjistit, který rum chutnal účastníkům nejvíce, a tak dává hlasovat. Po prvním hlasování Zdenda upřesňuje zadání: "Zvedejte ruce jenom!" Následuje potlesk Jakubovi a Zdendovi, který Y komentuje slovy: "Tobě nikdo netleská, Zdendo, ty seš jenom hezkej!" Jakub pak rychle opouští bar, zřejmě chce být ušetřen toho, jak naše debaty ještě přitvrdí.

Následuje volná zábava již značně rozjívených účastníků, objednávají se další rumy (případně piva) a přicházejí další hlášky, jejichž směr udal čtvrtý vzorek. Náš rozhovor se chvíli točil kolem zdánlivě neškodného tématu zubaři. Poté, co jsme probrali ceny, přicházejí na přetřes sestřičky. Podle A si prý nechávají sestřičky platit dva tisíce na hodinu a prý mu i podrží (hlavu). X tvrdí, že mu sestřičky nikdy nepodržely. Při další objednávce se Bára zajímá, který rum nám Zdenda naléval před chvílí, na to Edit pohotově reaguje: "Naposledy tady byl s pornohercem." Zdenda šibalsky: "Já příjdu s kýmkoliv!" My s Katkou si jdeme objednat na bar. Katka doporučuje zelenou láhev, já váhám, jestli si nemám dát tu, která je v krásném obalu - kožený pytlík. Katka to rozhodne: "Dej si pytlíček, to vypadá jako hromada překvapení!" Venku ještě proběhne krátká úvaha na téma nevěra, kterou Y shrnuje slovy: "Sex s gumou JE nevěra, akorát to stojí za h****!" Chystáme se domů a chvíli to vypadá, že všichni budou spát v mém bytě, nakonec k tomu nedojde.

Ráno čtu na Facebooku: "Taky jste jak rumové pralinky z té degustace? Já rozhodně!" Podle dostupných informací můžu říct, že autor těchto slov není sám (další jsou například X, A a Z) . Na závěr musím dodat, že tentokrát nejen že jsem košili neztratil, ale jednu cizí pánskou jsem ráno našel ve svém batůžku! Vím, komu patří i jak se ke mně dostala! Nejsem si ovšem zcela jistý, jestli to ví její majitel.

Když nevíte coby, vyřeší to Tobi!

27. července 2017 v 17:18 | Michal Novotný |  Kronika Pub kvízů
Ivane, jelikož moje blogy mají mnoho slov, přejdi rovnou na poslední odstavec, pouze pro Tebe jsem napsal krátké shrnutí.

Tak jsme se sešli v plném počtu: Bára, Honza, pan Kronikář a tři náhradníci (Tom, Ivan a Vlastík). Vlastík mne včas informuje, že mu "jedou gely" (do vlasů? lubrikační? … a tohle řeší v práci?) a z toho důvodu přijde se zpožděním. Dostavil se také maximální počet týmů, takže všechna místa byla obsazena. Týmu Swingladies dělali konkurenci týmy Muchkin, All Clevers, Papírová růže, Kulturní barbaři, Barbarští kulturisté a HfB, které jsem si tentokrát neosahal pro štěstí, byť to mein Chefin navrhovala.

Můj návrh, abychom si mezi sebe rozdělili dny, kdy studujeme aktuality, neprošel. Zaznělo jen lakonické "Kdy je budem studovat? A který zdroj je ten správný?!?" … podle toho to také dopadlo. Dva body z pěti. Zaujala mne zejména otázka ohledně knihy "Naši pastýři" - shodou okolností Ivan dodal aktualitu z osobního života svého syna, která byla na podobné téma: "On už má ve školce dva chlapce, které bačuje!" Šikovný chlapec, zřejmě po tatínkovi. Ani částečně uznané státy mnoho nepřinesly. Byli jsme dokonce tak blazeovaní, že jméno muže s iniciálami MA jsme se nepokusili ani vymyslet. A tak se ocitáme se čtyřmi body na šestém místě.

Chvíle pro reklamu: "Chcete být zdraví a fit? Potřebuje Vaše tělo minerály a stopové prvky? Chcete být originální? Pak použijte Ivanovu metodu: po každém panáku sklenici Vincentky! Je zdravá. Je osvěžující! A hodí se ke každé přiležitosti!!"

Druhé kolo bylo mnohem úspěšnější. Letní slunečné téma spolu se sportovními zajímavostmi jsme prošli se ziskem 8,5 bodu, což nás posunulo na třetí místo. Pokud rozumíte historii, filmům, literatuře, příbuzenským vtahům ve "vyšších kruzích" a psaní na stroji (stačí psaní levou rukou), dáte to taky. Jen obludný počet záměrných vlastňáků jsme neodhadli zcela přesně. Je to s podivem, protože vlastňáky ve fotbálku mi jdou báječně. Toho večera jsem měl opět příležitost to předvést.

V pauze probíráme obsah alkoholu v jablečném džusu. Je tam! Ale nemusí se uvádět na etiketě. Takže řidiči, pozor na následky: pokud ho vypijete litr, tak nejen že nadýcháte, ale ještě se pos***te! Bližší informace Vám podají Honza a Tomáš.

"Škoda lásky, kterou jsem Tobě dala." To se ozývalo od našeho stolu s příchodem tématu Škoda. Kromě vědomostí o této značce aut se hodily také znalosti o pohřbívání. Rozvířili jsme debatu, zda je možné a legální pohřbít jednoho člověka na čtyřech místech. Vzhledem k tomu, že jistého francouzského šlechtice, který zesnul v cizině, před převozem do vlasti uvařili, aby se nezkazil, považoval jsem to za celkem možné. Podle Wikipedie (oblíbený zdroj autorů otázek do Pub kvízu) se kostra dospělého člověka skládá zpravidla z 207 kostí. Z toho vyplývá, že dospělého člověka můžete pohřbít až na 207 místech. Není to zajímavé?! Další téma bylo poslechové: One hit wonder. Ale ani moderátor netušil, kdo jistou známou píseň převedl z mollové tóniny do durové. Osobně jsem s kamarádkou vyzkoušel opačný postup, když jsme píseň "Po roce Vánoce, Vánoce přicházejí … šťastné a veselé" převáděli na jiný svátek, ne tak veselý: "Po roce den upálení mistra Jana Husa, den upálení mistra Jana Husa přichází … nešťastné a smutné!" Získáváme 6,5 bodu, ale ze třetího místa se nehneme. Od mladých germanistů nás dělí pouhé tři body, jsme rozhodnuti bojovat do posledního dechu!

Téma první věta je zcela jistě doménou HfB, my jsme byli spíš průměrní. "Já ty první věty spíš přeskakuju. Informace o vlaku, který kamsi jede, není příliš návodná. Já moc nečtu." - to je jen malá ukázka objektivních důvodů naší průměrnosti. Mlýny a pekárny, to už byla jiná. Bohužel si nikdo z nás nevybavil, jak správně vypadá hrací plocha hry Mlýn, což nám vzalo jeden bod. Stále třetí místo. Rozdíl od HfB zvyšujeme na čtyři body.

Mezi zvířaty jsme si vysloveně libovali. Jen jsme váhali, zda jistý sci-fi film lze ještě označil jako béčkový, když je tak neskutečně příšerný. Podle Swingladies (zatím nevyužitý zdroj autorů otázek do Pub kvízu) je pro tento film adekvátní písmeno Z. A to bůh ví jestli!

"Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží." Zdá se, že duch Boží si při vznášení nad vodami udělal pár selfie a ty odeslal do kvízu. Hádali jsme vodní polochy. Snad ještě zajímavější, než určení jejich názvů, byl odhad rozlohy jedné z nich: já ji poměřoval s Květnou zahradou v Kroměříži, Vlastík podle hloubky, Tomáš z loďky (nebo z kajaku?) … Kdybychom náš výsledek zdvacetinásobili, získali bochom bod. Mladí germanisté mají to vítězství snad předplacené, nebo se nad nimi vznáši duch Boží. My jsme si udrželi třetí místo, navíc jsme získali panáky za bonusovou otázku. Aspoň máme natrénováno na dnešní řízenou ochutnávku rumů v Kentauru.

K naší velké radosti přišla Katka a Ladislav (jehož jméno si cizinci pamatují díky písničce "What is Love"). Honza přiznává, že slovo "erudovaný" používá zásadně a pouze v mé nepřítomnosti, nebo když jsem na šrot. Vyprávím historku o tom, jak mne dojalo porno. Následně jdeme hrát fotbálek - mnoho zájemců chce slyšet moje zvukové efekty a podívat se, jak bravurně netrefím míč a s jakou elegancí dávám vlastňáky. Zdá se, že tentokrát je to i zdokumentováno. Blíží se zavírací hodina a blíží se také Adam se štěnětem. Na pořadu dne je návštěva barmanů v Aloha.

Chvíle pro genderově nekorektní reklamu (určeno pouze pro muže): "Dělá Vám potíže seznamování? Nevíte, jak oslovit dívku? Bojíte se neúspěchu při seznamování? Půjčte si Adamovo štěně! Zatímco pijete drinky na baru, štěně se seznámuje za Vás! Výsledky garantujeme - slečna nabídne místo vedle sebe v posteli, psí pelíšek i misku s vodou! Místo v posteli štěněti - pelíšek Adamovi."

V Aloha jsem se dlouho nezdržel. Prohodil jsem pár slov se svojí slečnou asistentkou a s Oskarem, dal jsem si Hamburger a plecháček (třetí zprava) a šel jsem domů. Jelikož mnozí ještě mají v čerstvé paměti moji ztrátu mobilu, košile a paměti, chci zdůraznit, že jsem útratu v Aloha zaplatil a domů jsem přišel s mobilem i s horní částí garderoby. A bez doprovodu bubáka s piercingem. Bylo půl druhé. Dobrou noc.

Shrnutí pro Ivana: Vlastíkovy gely způsobují zpoždění. Duch se vznáší nad vodami a nad Hier für Bier. Odhalili jsme tajemství jablečného džusu. Adam bude spát v předsíni. Bubák tentokrát nepřišel. Blog obsahuje dvě reklamy - na Vincentku a na Tobiáše. Dobrou noc.

Kam dál