Let´s talk about ... sex!

Čtvrtek v 11:54 | Michal Novotný |  Articles in English
After three English clubs that took place in Kentaur bar I am sure, that it is a very good idea. Not only we practice English, but we also enrich our lifes! And the English club is quite international: there were guests from Spain and Bosnia and our future guest will be from the USA and from the Philippines. What are the benefits for me?
  • I meet my friends!
  • Thanks to Markéta I know, that before I will die, I should do several things: to change baby´s nappy, to ride a rollercoaster, to play laser game, to have an office relationship and to swim with wild dolphins.
  • Jitka explained to me how wallabies are lying.
  • Damir described us some sexual differences between the Czechs, the Bosnians, the Serbians and other nationalities.
  • I have found out, that spider´s bottom tastes like a paté ... but nor this information can not make me eat it!
  • Iri´s children were really impressed by Prag! Mainly three things made a good impression on them: two shits and one building covered with shit. It seems I should go to Prag soon! I have never had impressions like this!
  • If you want to visit Brno, do it now! Holes are everywhere and visitors like it! We sent some photographs to our friends in Prague, they were stunned!
  • There is hope that my friends would pair me off with somebody. Ladík tried to pair Lenka off with his friend: "Look at the photo, this is my friend, you would like him ... but he is straight." I have to add, that Lenka is straight too.
  • We are open and friendly and we do not avoid any topic! The last one was sex: it is useful to know which porn actor had sex with young and old people, with men and women ... with everybody ... with everything.
  • In our English club we speek not only English, but also Spanish, Bosnian and French. I really like Japanese and Hebrew, I would find some guests from Japan and Israel.
  • The most frequent sentence you can hear in our English club is: "English please!" And it works: most of the time we are talking in English!
The English club is an opportunity to meet new friends, to practice English and learn new things. And it is really useful for our spoken English. I know, after reading this article, you can have doubts about it, but trust me ... and join us!
 

Homework

27. června 2018 v 16:37 | Michal Novotný |  Articles in English
If you organize an English club for practicing your spoken English, you have to count impacts in! In my case it was a homework: write a short article about your plans for holiday. OK, it is easy, because … I will be working … but is is a really short article, I think. So let me dream a little … and I promise I will use many new words I have learnt during our English club. So that you can recognize them, I will highlight them.

Instead of working, I´d rather be in Costa del Azahar! There are three reasons for it. Here are the three key words: spell, smell and shell: the arabic word "Azahar" sounds like a spell! Powerful spell, that can bring me everything. But the meaning of this word is "orange and lemon flowers". And if you know how beautiful their smell is, you understand the second key word. And if I go to Costa del Azahar, I will eat many shells, fish and other seafood. And I am sure, I will taste tapas, paella and Spanish sweets as well. I´d better visit a lot of historical places and monuments, but sometimes I can be quite lazy man. I will be lying like a wallaby and gazing upon people around me (with my not much slender legs on a bench) smelling the orange flowers and eating seafood, dreaming about cute animals which are nuzzling my hands.

There are other possibilities. Isn´t it romantic to pee and see the stars with Jorge? Or to pee and wave off mosquitoes with Honza? Or to take photographs of manhole covers in Barcelona with Iri? Or to spend beautiful time on a really hot day with Jitka, to eat a lot of chocolate and let it melt in my bed, to eat a lot of pasta and then to sing a song, to fly to America to see overdosed Pablo EscoBear … Everything is better than working all the time.

But I have a plan how to make my holiday more beautiful! I will meet my friends, I will go to pub quizes, I will organize meetings of our English club and … I will try to find the 16th way how to … be the happiest man in Brno. If I succeed, it will exceed all my expectations. Can you imagine my gratitude to my fortune? And it will linger for a long long time.

Jurassic horror

23. června 2018 v 11:36 | Michal Novotný |  Articles in English
I had not been to cinema for ages but yesterday I went to watch the film Jurassic park: Fallen Kingdom. For me it was 5D experience but it was a really horrible film:
  • The jurassic monsters eat people and submarines.
  • The jurassic animals are dangerous but Claire wants to save them.
  • The main characters can hold 5 minutes under water!
  • Owen (not OVEN) runs faster then the animals and lava can not burn him.
  • Some people are stronger then the jurassic animals.
  • The first bear appears. It is yellow!
  • Sleeping T-Rex heavy like several tanks can not hurt Oven (sorry, Owen).
  • Claire hits the vein of T-Rex … Of course, formerly she helped in hospital! And the blood transfusion is really necessary, because Blue is a good character even though she is a velociraptor.
  • I like Geraldine Chaplin with her English accent.
  • The first earthworm appears and it is bicolour!
  • I smell the parfume of my neighbour and I like it.
  • The house where Maisie lives is bigger than you think!
  • Many bears and earthworms appear! I like gummy sweets!
  • Maisie likes climbing roofs and taking an elevator.
  • The jurassic monsters can break the walls but they can not break a frail door of the Maisie favourite elevator.
  • Indomin (a velociraptor) is heavy and big, his weight destroys iron scales, but it does not destroy neither a glass roof nor a wooden scales. He is defeated by Blue and by a dead monster.
  • The monster cages are full of hydogen cyanide but their residents survive!
  • Maisie is made by their grandfather. Maybe. Nobody cares about it. Nor her.
  • Somebody is touching me. When you are wathing a bad film, it is important to have a friendly neighbour.
  • Finally Claire find out that the jurassic animals are dangerous. The person who save them is Maisie. Fortunately. The monsters eat up the rest of evil characters.
If you want to survive this film and have a 5D experience have a touching neighbour with a good parfume and take some gummy sweets. It could be an inspiration for film makers … I can see it clearly: "Jurassic park: The last episode. Coming soon! In this episode people on our planet will be saved thanks to gummy bears! Come and see the power of jelly!" I hope you will enjoy it.
 


S Hier für Bier na věčné časy a nikdy jinak!

21. června 2018 v 13:31 | Michal Novotný |  Kronika Pub kvízů
Ve své kronice Pub kvízů jsem už několikrát zmiňoval, že tým HfB je náš nejoblíbenější, přestože je to naše úhlavní konkurence. Naše vztahy jsou dokonce natolik dobré, že jsme zvažovali vytvořit koalici - názvy pro koaliční tým byly rozhodně poetické: Hier for Ladies, Bier for Ladies, Bier and Swing … Včerejší kvízování ovšem přineslo natolik těsné výsledky, až to málem ohrozilo přátelství našich týmů! Pravda, boj to nebyl zcela vyrovnaný. Zatímco HfB usedli ke stolu v plném počtu, Swingladies byly čtyři: Míša, Lenka, Honza a já. Tedy ... v polovině kvízu dorazil i Vlastík Chlastík. Ovšem na kvíz jsme přišli připraveni! Lenka si dala piva, Vlastík panáky, Honza se zbořil předešlého večera, Míša studovala Přemyslovce a já jsem si před kvízem pospal. Moderátorka Katka strávila krásný den na Pálavě, víno prý bylo výborné a v hojném množství. Kvalita i kvantita ale málem vedly ke zrušení kvízu …

Jediné, co jsem stačil zachytit v posledních týdnech ve zpravodajství, byl mladý muž venčící lvici. K mé velké radosti byla v aktualitách otázka právě na ni. Nemám já štěstí? Auta s přezdívkou bylo téma pro Honzu, snad s výjimkou německého auta, jehož přezdívku jsme měli hledat v knize Mikeš: nebyl to Nácíček, ale Pašík! Pro ruské auto jsem navrhoval přezdívku Carevna, ale nepochodil jsem. Byla ovšem správně … nemám já smůlu? Po prvním kole jsme SPOLU S MLADÝMI GERMANISTY na třetím místě!

Přemyslovci bylo pro Swingladies jedno z nejúspěšnějších témat! Míša měla nastudováno (jiní vypito), takže plný počet bodů. Vedli jsme si skvěle i v evropských hlavních městech (včetně gramatické otázky na Oslo), a tak jsme se posunuli na první místo. HfB jsou za námi, ovšem jen o jediný bod. Atmosféra houstne, napětí se zvyšuje. V následujících kolech se naše týmy navzájem sledují zrakem ostřížím, abychom z našich obličejů vyčetli, zda konkurence zná nebo nezná odpověď. Nasadili jsme tedy poker face a jedeme dál.

Jednotky mimo SI způsobily, že Honza počítal palce, já jsem se zasekl u ruských pudů a Míša u karobu. Pak přišla nedělní chvilka poesie. Dlouhá ukázka českého klasika Zdendu nadchla natolik, že ji chtěl zopakovat. Další ukázku Honza doprovodil slovy: "No more!" A pak to přišlo: rudoši! Kde by se tak mohli vyskytovat? Na lodi, jenž dováží čaj a kávu? Kdo to vůbec napsal? Na první otázku jsem si odpověděl špatně, a tak mi bylo houby platné, že autora jsem určil správně. Další dvě notoricky známé básně staly se fiaskem, nicméně jsme stále první. SPOLU S MLADÝMI GERMANISTY!

Zatímco správná Carevna mi neprošla, špatné Zenové pravidlo ano. Honza mi to nikdy nezapomene. Po starověké filosofii následuje striptýz! A ukazuje se, že ten nám opravdu jde! Zřejmě jsou v něm dobří i HfB, poněvadž i po tomto kole se nás na první příčce stále drží jako klíšťata!

Hlasatelé a komentátoři nás zavedli do historie. Prý něco pro mne, když je mi už šedesát (Zdenda už neví, jak by mi zalichotil). In margine musím poznamenat, že můj věk se liší podle lokálu, ve kterém se nacházím. V takovém Aloha baru je mi jen 56! Filmové plakáty jsme dali za plný počet bodů a Honza mi odpustil i ten zen, protože jsem správně určil Samotáře. Katka vyhlašuje vítěze: "Páté místo tým Diskopásek, čtvrté místo Kulturní barbaři, třetí místo Myší síla ..." … následuje dramatická pauza … "... týmy Swingladies a Hier für Bier mají stejný počet bodů. Rozhodují tedy doplňovací otázky." Vražedné pohledy, napjaté ticho, dva týmy v očekávání. "Druhé místo mají Swingladies a na prvním místě jsou HfB! Uvidíme, jestli tyto týmy zůstanou stále přáteli!" Tleskáme vlažně a dohadujeme se, čí je to vina: "Kdybys neprosadil ten zen, tak to máme." - "Kdybys napsal moji Carevnu, tak jsme první!" - "Kdybychom dali na Vlastíka, tak jsou HfB druzí!" Mladí germanisté si ještě přisadili: "My holt máme ty hard knowledge. Jsme prostě lepší! A počkejte, až přijde Lenka!"

Hodilo by se večer ukončit westernovou rvačkou za zvuků honky tonky piana nebo házením dortů á la grotesky Laurela a Hardyho. Zdenda zřejmě dobře ví, proč v Kentauru nemá ani piano ani sladkosti! A tak jsme večer ukončili přátelským pivem a hraním fotbálku a billiardu. Přátelství zůstalo zachováno a nadále platí: "S Hier für Bier na věčné časy a nikdy jinak." … i když … kdysi se totéž tvrdilo o Sovětském svazu a pravda už to není!

My troubles after an English lesson

18. června 2018 v 19:26 | Michal Novotný |  Articles in English
Today I was cooking a dinner. My blender broke and I couldn´t finish cooking because there were a lot of blender components in the meal. I had to throw them away - the meal and the blender. Several days ago I had some troubles too. Here is my article about it.

Thursday and our last English lesson, then ILC party … This coincidence should bring a lot of happiness. But it brings only troubles:
  • The 1st: Results of our test. I have 96 % and I become a swot. It seems I will need braces and glasses. Then my classemates will give me a beating. It is a promise they say … but I can see a smile on their faces …
  • The 2nd: I hug Lenka. Iri is angry with me, because I do not hug her. So I hug Iri. But Ladík is angry with me, because I do not hug him. Then I am hugging everybody.
  • The 3rd: I try to translate what Lenka says. It is a tough nut to crack. Something like in the film quote with cherries and sour cherries. The Czechs know what I am talking about. Nothing can help me, nobody understands me.
  • The 4th: I am not able to draw a beer. Still just foam! I am sure that there are two barrels under our table. One with beer and one with foam. As far as the volume of the beer we have drunk, it is not possible to keep whole numbers.
  • The 5th: I really want to know what is the meaning of the push buttons on the table. Here is my solution: use the 1st to call a waiter; use the 2nd if you want to play cards; use the 3rd when you want to escape without paying! Isn´t it strange?!?
  • The 6th: I am looking for the English equivalent of the Czech word "prů*er" (something like "trouble" … but a little bit rude). My translator says: "crossing" … I can´t believe it!
  • The 7th: Markéta and Iri explain to Damir how to use a universal ticket in a tram. They explain it even in Czech! I don´t uderstand it at all!
The only successful person is Lenka. She speaks only Czech, but everybody understands her, including Damir and Mark, a teacher from England. The truth is that she speaks slowly and pronounces every word clearly.

Despite all these troubles it was an amazing evening. Thanks to my classmates and my English teachers: Markéta, Soňa, Iri, Lenka, Ladík and Damir.

První myšlenka je (skoro) vždy správná

1. června 2018 v 10:09 | Michal Novotný |  Kronika Pub kvízů
Na kvízu se nás sešel plný počet! Tedy ze stálých členů pouze já. Ze stálých náhradníků Tomáš, Vlastík a Chlastík. A k tomu dva hosté … respektive dvě hostie / hostyně / hostky … prostě dvě krásné ženy, navíc obě zvěrolékařky: jedna praktická psí lékařka, druhá patoložka. Našemu týmu sekundoval Kylián (pes). Byl to on, kdo způsobil, že jsme se celé první kolo navzájem osahávali pod stolem, ve snaze pohladit Kyliána.

První kolo bylo ve znamení aktualit a alkoholu. Ne pouze toho, který jsme pili, ale také jako téma: "reklamy na alkohol". A tak sob potkal soba, život byl hořký, pivo chutnalo draze a chlapi sobě nadělili Terezu Maxovou. S prodanými lahvemi Jamesona v roce 2013 jsme si nevěděli rady: odrazili jsme se od počtu lahví na paletě, počtu panáků, které vypila moderátorka Katka, a od regálu v jistém supermarketu. To byl asi také důvod, proč jsme byli s tímto číslem úplně vedle.

Druhé kolo ukázalo, že občas je nejlepší držet se první myšlenky. Měli jsme poznat století, zasekli jsme se u vzniku Wikipedie. Poté, co jsme se shodli na 21. století, nás Tomáš svými logickými argumenty přesvědčil, že to bylo už ve 20. století. Chyba! Totéž způsobil Libanon zaměněný za Albánii a Sýrie zaměněná za Libanon. "Blízký východ" prostě není náš koníček. Jméno zpravodaje z této oblasti jsme si vymysleli - bylo to sice špatně, ale krásně to znělo: Milan Úlisný - Plachý. Ten chudán na fotografii totiž přesně tak vypadal: typický člověk úlisný a plachý s obličejem stejně kulatým, jako má jistý ne zrovna sympatický Milan. Počet dětí Ferdinanda I. Habsburského jsme odhadovali v intervalu 0 až 18, proto jsme udělali průměr … a pro jistotu jsme ještě tři děti přičetli. Měli jsme jich přičíst šest. Z prvního místa jsme proto poklesli na místo třetí, kde jsme setrvali až do konce. Tomáš toto kolo uzavřel zajímavým postřehem: "Vlastík právě dostává ocasem. A není Míšův."

Třetí kolo nezačalo šťastně: "sportovní sezóna 2017 - 2018" nás příliš neoslovila, to by totiž byla Honzova parketa. Již po čtvrté se potvrdilo, že první myšlenka je ta správná: Lotyšsko jsme škrtli a nahradili špatným Řeckem. Téma "zvířata" rozjasnilo naše tváře (a tváře týmu u sousedního stolu) - jsou mezi námi přece zvěrolékařky! Rozjasnění se udrželo pouhých 5 vteřin, protože jsme se dozvěděli, že jde o téma hudební - poslechové. K tomu jsme dvakrát škrtli správnou odpověď a nahradili ji odpovědí špatnou. Zvěrolékařská sekce opakovaně navrhovala hrdličku a supa.

Čtvrté kolo přineslo "červeného trpaslíka" a "idiomy". Vymysleli jsme sice krásné tituly pro Arnolda Jidáše, ale správné nebyli. A abychom udrželi trend ve škrtání správných odpovědí, škrtli jsme správného medvěda a nahradili ho špatným zajícem. V pauze jsme řešili, jestli medvěd běhá a jakého pohybu se dopouští králík. Tomáš si k debatě přibral externí pytlík a Kylián k němu oddaně vzhlížel. Později se mi dostali veliké cti Tomášův pytlík přidržet. Lucka ovšem zdůraznila, že je to pytel, a Tomáš to argumentoval velikostí svého kentaura!

V posledním kole ("téčka" a "loga") jsme byli velmi úspěšní, neškrtli jsme ani jednu správnou odpověď, ale ke zlepšení naší celkové pozice to nestačilo. A tak zvítězil náš oblíbený tým Hier für Bier, za nimi následovali Husité, pak my, Větve a Kulturní barbaři. Někdo by si mohl myslet, že bychom měli dát klíč pod rohožku … ale my se nevzdáváme! Večer jsme završili intelektuálními debatami. S přítomnými čerstvými maturanty jsme pohovořili o knihách, které nečetli, a o důvodech, proč nečíst Kafkovu Proměnu. Poté jsme u cigarety probrli škodlivost kouření, bondáž (včetně fotografické dokumentace) a jeji vědecké, umělecké i erotické pozadí. Následovali názorné ukázky skladnosti přítomných dívek a hned na to jsme se přesunuli do Aloha baru, někteří k přesunu zvolili styl Kokosy na sněhu (a Víťovi za to připisuji sto bodů za umělecký dojem).

Druhý den se opět potvrdilo, že první myšlenka (jdeme tam jen na chvíli) je opravdu správná. A nutno dodat, že já jsem sms "Mně je špatně!" nepsal.

When I feel blue ...

8. května 2018 v 17:38 | Michal Novotný |  Articles in English
Today I met a gay couple. They were holding their hands and smiling. I smiled at them … and envied. I did not succeed in changing this feeling to happiness or hope. Not at the moment. I have catched myself looking for somebody who would look for me. A man who would feel three S mantionned by doctor Plzák: compassion with my pain (Soucit), nostalgia when I am far (Stesk) and worry about me when I am in a danger (Strach). This three S are the base of partnership and love. Thanks to this three S you the only one for your partner.

I feel blue and I am trying to find another colour for my mood. What about purple? Or green? … I remember the colours of touches: kissing is red, hugging is white, holding someone´s hand is yellow (the Van Gogh´s yellow!). These are only memories and dreams. I want to wake up and make them true. I want to wake up and feel the red colour in my lips, the white in my arms and the yellow in my hands.

I am listening to Debussy and my mood is slowly changing. My envy is dissolving in the music. My sadness is crystallizing and sinking to the bottom. It is still here, but somewhere deep and prepared to be swept. I see the scene again: the gay couple in the street … and I smile. I feel a touch of music and I feel … white!

https://youtu.be/CvFH_6DNRCY

Succes and failure

26. dubna 2018 v 14:02 | Michal Novotný |  Articles in English
Wednesday evening, five people are comming to the Immigrant pub. The 6th is late. In their eyes there are resolution and fear. Let mi introduce you our team: Markéta, our English teacher, Iri, Lenka, Michal (English students) and Damir (a clever guy from Bosnia). Struhátko is still looking for the Immigrant pub. Damir is surprised by Czech habits (standing in the rain), we are surprised by Bosnian names (Tvrdko and Tvrdka). The name of our team is Ghoti. For the English students the word GHOTI is the very first opportunity to teach somenting the English teacher. Three beers, one cider and one mineral water and the first round of the quiz is here.

In the beginning we are asked about somebody, who has two brothers. The "Somebody" is here, his brothers are God knows where. We try to gues his and his brothers age, it is not easy. The next task is easier: to count their ages. Exact sum of inexact numbers can give only another inexact number. Never mind. (So-called) general knowledge. Our team can distinguish a hockey from football, but that is all. We do not care about sports. Damir reveals the truth about the Switzerland and nobody cares about it. After the first round we are neither the first nor the last.

Struhátko has found the pub. Well at last, our team is complete. The second round make me think about ABBA: "Thank you for the music!" We are quite successful in film music and we try to confuse the rival teams … with no succes. Some man tries to persuade the quiz presenter that he can sing. It is his try to score one more point, but he can not remeber words of the song he want to sing. No succes and a lot of happiness in our team. The English trivia is a little bit difficult theme. To be inattentive in English lessons does not pay. You can not know the number of sheep in New Zealand. Our guess was true 30 years ago.

Numbers. There is something wrong in statistics or the presenter do not understand them. You can drive a car hundreds of years without accident! Unbelievable. The other questions relate to drinking beer, gifted children, the Hawaiian alphabet and nor accountant Iri can not help us. Damir reveals the truth about the Hawaiian alphabet and nobody cares about it. The result is … zero points! Our last hope is the theme aout Geography. Damir is pretty good in Geography. Some of us are surprised by the existence of some states. Some of us do not understand how to write the answer to the form. Iri draws some pictures to our form, but nothing can help us. We are the last.

Six people leave the Immigrant pub. In their eyes there are resolution and joy. We made it! We are able to take part in English Pub quiz! And next time … You will see!

My angels

23. dubna 2018 v 13:32 | Michal Novotný |  Articles in English
Last year I was not succesful in love. But I lived through some nice stories. They did not have a good end, but they brought me beautiful moments. For these moments I have a special place in my mind. Occasionally I visit the place and remember the people, the situations, the words and the feelings … In this place there are also my best friends. I have found out an intreresting thing: in this place there are my angels! How is it possible? Why are they my angels?

Imagine a situation: you are falling in love. And there are only two ways how it can end. You will fall down or you will fly! But for flying you need wings. And the only one who can give you the wings is the person you love. Without his love it is impossible to fly. That is why people who love you become angels.

What happens if you do not have wings? You fall down. Sometimes you manage it yourself, sometimes you do not. This is the moment when your best friends come and help you. They encourage you to get up. They hear you out and understand why are you crying. They give you desire to fly again and courage to fall in love anew. They become your angel.

Let me introduce you some of my angels: Mirka (she is the best in advice), Nela (she is the best in hearing out), Petr (he is the best in encouragement), Honza (he is the best in hugging), Damir (he can make me laugh) and Jorge (he is sensitive and the best in calming). My friend Juraj said me that I have three Guardian angels. But I know I have them more! Thank you for everything, my angels.

Stalo se před rokem aneb Když ne film, tak aspoň divadlo!

22. dubna 2018 v 10:56 | Michal Novotný |  Maléry pana Novotného
Právě před rokem proběhl večírek týmu Swingladies, o němž jsem napsal příspěvek na Facebook. Právě tyto příspěvky byli příčinou toho, že mne tým motivoval k založení blogu. A tak jako malou vzpomínku a poděkování tento příspěvek sdílím i na svém blogu, i když původně byl určenou jen pro tým a měla to být moje omluva.

Třetí pokus o filmový večer aneb Když ne film, tak aspoň divadlo

Nevím, jestli to bylo tím, že jsem toho tento týden moc nenaspal, ale včera jsem asi vážně neměl svůj den. Mám-li použít eufemismus, způsobil jsem tak trochu trapas. Měl mě varovat už ten lustr. Nicméně zážitek to byl, a tak jsem se rozhodl o tom napsat.

Hned zkraje jsme probrali aktuální dění. Tim Burton by z nás měl radost - tématem byla mumifikovaná milenka a láska až za hrob. Není divu, že jsme pak v podobném duchu navázali hovorem o pedofilech a nekrofilech.

Honza tuto poněkud morbidní atmosféru osvěžil historkou o tom, jak šel do Strážnice. Škoda, že u toho nebyl Míra, mělo to velmi podobný průběh, jako jeho vyprávění o tom, jak šel po chodbě - smáli jsme se v půli věty i po třetí, když Honza řekl: "Já jsem šel do Strážnice …"

Obdivujeme Bářiny šneky.

Lustr v kuchyni začal blikat a poté zhasnul docela. Pokouším se to řešit, ale tento talent mi evidentně chybí. Večer tedy pokračuje v intimní atmosféře při svíčkách. Má to svoje kouzlo, lustr už spravovat nebudu.
Přecházíme do obýváku, jehož atmosféru protepluji nikoliv já, ale (tentokrát svítící) lustr. Míra se osvědčil v roli dýdžeje a pouštění LP na gramofonu si evidentně užívá. (Díky!)

Někde v tomto momentu se stal téměř zázrak, který jsem si plně uvědomil až dnes. Při spouštění gramofonu se spustilo také domácí kino a začal hrát FILM! Pravda, bylo to bez obrazu a jen chvíli, ale film to byl! Filmový večer s filmem - to tu ještě nebylo!

Hrajeme aktivity a ukazuje se, že Mirka a já jsme slabší články. Kdo se naopak osvědčil (a podotýkám, že v obtížné disciplíně pantomima), byl Honza! Předváděl sousloví "slabá koncentrace" s takovou elegancí, že jsem fakt zíral. Jirka můj pohled zaznamenal a výstižně popsal slovy: "Nevím, co děláš, ale dělej to dál!" Bára bojuje jako lvice (konečně proto je šéfka týmu) a já obdivuji úsporné a výstižné Mírovy kresby.
Pantomima mi opravdu nejde. Bára s Honzou mi chtějí pomoci, a tak mi radí, jak na to (máte-li stejný problém, jako rádce oba doporučuji a dodatečně oběma děkuji). Ukazuje se ovšem, že pan kronikář má v daném okamžiku slabou chvilku (nebo je přecitlivělý), v důsledku čehož proběhne ...

... divadlo, scéna 1.

O přestávce se podává zmrzlina a šampaňské. Herci si zatím dávají sprchu a maskérka Mirka upravuje ansámblu make up.

Následuje divadlo, scéna 2.

Po představení se herci se slzami v očích loučí a odcházejí do Aloha.

Jak je vidět, já už fakt nevím, jak bych Vám to zpestřil. Na druhou stranu jsem si potvrdil několik důležitých věcí: obě Báry jsou vnímavé a citlivé ženy, Honza je tolerantní, Adam vždycky ví, jaké slovo použít, aby mě rozesmál (dnes to byl dacan), Mirka mě nenechá v obtížných situacích samotného, Míra dokáže být inspirujícím způsobem věcný a Jirka umí říct správná slova ve správném okamžiku. Je to dar, mít takové přátele.

A proto Vám musím říct tři věci: mám Vás rád, děkuju … a omlouvám se.

Kam dál