Poučení, rady ... a něco málo o kvízu a motivaci

15. října 2017 v 10:07 | Michal Novotný |  Kronika Pub kvízů
Poučení: Kdo chodí do Kentaura v pondělí, ve středu od týmu se oddělí.
K tomu, aby člověk sám sebe diskvalifikoval ze středečního kvízování, stačí málo: jít v pondělí do Kentaura. Je tam totiž pondělní kvíz. Pravda, Zdenda s Honzou mi slíbili, že když se zkáruju na mraky až tak, že si nic nebudu pamatovat, tak mě ve středu neprásknou. Dokonce mi slíbili napsat omluvenku do práce. Nezkároval jsem se, zato jsem měl obavy, že budu vyloučen z týmu, protože jsem vlastní neopatrností způsobil jeho oslabení. Nestalo se. Přisuzuji to vlivu theobrominu - tým se ládoval čokoládou Milka (svou jemností tě láká, je nejlepší, co může Šmíd! … ale proč zrovna Šmíd?!? A kdo to je?!?)

Přesto jsem se v závěru kvízu dostavil, abych svou přítomností Báru, Honzu, Tomáše a Vlastíka podpořil. Dobře jsem udělal, dostal jsem totiž rady, jak se dostat do Guinnessovy knihy rekordů:
  • 1) Zápis do knihy rekordů za největší zdevastování skokanského můstku a za nejkurióznější smrt. Mám strach z výšek. Neumím lyžovat. Stačí se tedy vyškrábat na skokanský můstek, nasadit lyže … a nezapomenout před tím udělat poslední pořízení.
  • 2) Zápis za největší počet nabouraných aut. Nemám řidičák … auto jsem řídil pouze jednou: pod vlivem. Můj "učitel" byl také pod vlivem. Byla tma. Úkol zněl jasně: přejet s autem od jezírka k vratům garáže. Popis terénu: vpravo jezírko, vlevo obrovský kmen, za autem schody do domu … Nastartoval jsem dle pokynů, dokonce se mi podařilo auto rozjet … pak jsem pustil volant, zakryl si oči a křičel: "Dělej s tím autem něco! Já nevím, kde je brzda!" Můj "učitel" byl naštěstí pohotový.

Ale abych napsal i něco o kvízu. Viděl jsem poslední kolo - téma Bond girls. Proběhlo 5 obrázků, týmy hádaly název bondovky. Přišly správné odpovědi: první Bond girl - název filmu (od našeho stolu se ozve slovo "kurva"); druhá Bond girl - název filmu (od našeho stolu se ozve slovo "kurva"); třetí Bond girl - název filmu (od našeho stolu se ozve slovo "kurva") … bondovky neznám, ale zdá se, že tři herečky byly lehké děvy. Nelze nevzpomenout na film Dědictví …

Pokoušel jsem se podle odpovědí odhadnout témata - aktuality, měny, cosi geografického, cosi australského, jazyky a Shakespeare, to bylo celkem jasné, ostatní už méně. Odhadl jsem, že jedno z témat mohla být abeceda: "Jaká jsou první čtyři písmena abecedy?" (tým píše CDBA - špatně!); "Děti, a jaké je první písmeno abecedy?" (tým píše A - správně!); "Tak, a teď si znovu vyzkoušíme napsat všechna první čtyři písmena!" (tým píše ABDC - opět špatně!) … Další téma, které se mi podařilo odhadnout dle odpovědí, byla povolání: harmonikář, toaletářka a nevěstinec - to byla slova, která napověděla. Jen jsem si v tomto kontextu nevěděl rady se slovem souostroví. A také si nejsem zcela jistý, co přesně dělá člověk s profesí ostřikovač.

Tým Swingladies skončil na čtvrtém místě. Oslavili jsme to fotbálkem. K výkonům nás motivovalo poprsí a poklopec … i když se ukázalo, že obojí spíše rozptyluje, než pomáhá.
 

Titul zabrali Hier für Bier aneb Předpoklady k vítězství

6. října 2017 v 13:55 | Michal Novotný |  Kronika Pub kvízů
V minulém článku jsem psal o triumfálním vítězství našich oblíbených mladých germanistů. Tím pádem tento titul(ek) nemohu znovu použít, byť by se hodil, protože předběhnout HfB o 14 bodů, to už je triumf non cuc plundra (jak zaznělo v jedné pohádce). Chtělo by se napsat, jak jsou členové týmu Swingladies chytří, že vyhráli s neuvěřitelným ziskem 48 bodů. Ale musím přiznat, že tentokrát to byla (dámy prominou) z pr**le klika. A proto bych se rád rozepsal o tom, co k té klice pomohlo.

Prvním předpokladem bylo dát dohromady plný počet lidí. To nebylo snadné. Poté, co jsem vyslal dotaz, kdo jde kvízovat, dostal jsem šest tragických odpovědí: ještě nevím, zvažuju, možná jo, spíš ne, Adam a Bára cajk. Možná se ptáte, proč je odpověď "Adam a Bára cajk" tragická. Odpověď je jednoduchá: tato odpověď znamená, že teď si to oba myslí, ale bůhví, jak tomu bude za 24 hodin. Žádnou jistotu to nedává. Odeslal jsem tedy zprávu náhradníkům a vytvořil jsem si seznam. Tomáš poznamenal, že to vypadá jako seznam budoucích partnerů (Honza už v ten okamžik měl splněno). Vytáhl jsem tedy na světlo jiný seznam - "přátelé žluté pohovky" (to jsou ti, kteří neušli mým free hugs), ve kterém měl pro změnu splněno Tomáš. Tím jsem eliminoval další komentáře. Vývoj počtu účastníků v posledních 12 hodinách před kvízem byl dramatický: Honza slíbil, že zlomí Moniku, ale nezadařilo se. Několik náhradníků odmítlo, ale přesto v 1:34 se zdá, že nás přece jen bude šest. Situace se ovšem nadále vyvíjela: v 6:17 - 5 ks, v 8:33 - 4 ks, v 8: 54 - 2 ks, v 10:47 - 3 ks, ve 12:44 - 2ks; ve 13:22 - 3ks; 14:05 - 4 ks; 14:10 - 6ks. A opravdu jsme přišli v plném počtu. Překvapivě chyběl Adam i Bára.
Jiskru naděje přinesl čtyřlístek, který se mi ve středu podařilo najít. Ale ten by sám o sobě nestačil, k vítězství nám pomohlo mnoho dalších věcí:
  • máme v týmu milovníky sportu, divadla a literatury
  • posloucháme český rozhlas a křepelky
  • máme v týmu vědce a odborníka na odhady
  • jezdíme na hory
  • umíme násobit a dělit
  • odebíráme vědecké časopisy
  • sledujeme správné aktuality a volby
  • někteří z nás pamatují francouzskou revoluci, jiní o ní mají načteno
  • umíme francouzsky, rusky, latinsky a česky
  • umíme spočítat Jágra
  • a máme fakt z pr**le kliku!
V průběhu večera slyším od čtyř lidí, čí nepřítomnost také přispěla k prvnímu místu Swingladies. Nepřítomnost je riskantní podnik, hrozí pomluvy, vyloučení a můžete přijít do řečí.

K úspěchu napomohlo také to, že jsme správným způsobem využili pauzy. Tomáš mi barvitě líčil, že sex je víc, než kolo. Poté vyprávěl historku o tom, jak přetlačoval kuličku. Z nejmenovaných zdrojů jsem se dozvěděl, že Madonna večer se v Kentauru koná díky tomu, že Zdenda dělá zpěvačce manažera a Rade Madonnu holí. Na to konto hledáme gynekologické křeslo. Neúspěšně. Vlastík nám poutavě vypráví o tom, co dělá s gelem, a co mu pak pomůže na skvrny. Nejmenovaný člen týmu (poté, co pohledem sjede mne a Zdendu) sezná, že Zdenda to má delší.

První místo bylo tedy výsledkem splnění mnoha předpokladů a oslavili jsme je pivem, šipkami a fotbálkem. Moje osobní skóre bylo 2:2 (dva góly do branky protivníka, dva vlastňáky). Skóre u šipek jsme nepsali, což byla chyba, po třetím kole už jsme si nepamatovali, kolik bodů máme. Zde bych rád poznamenal, že ženská ňadra nejsou dostatečnou motivací pro lepší výsledek. Tedy aslespoň pro vědce.


Slavili jsme až do zavíračky Kentaura, poté se čtyři z nás přenesli do Poslední Leče, kde jsme navázali kontakt s architektem a s jeho kamarádem. Proběhlo to způsobem poněkud netradičním: "Jdu takhle kolem a koukám na vás, že bych si s vámi vykládala, přemýšlím, jestli mě oslovíte. Vy to neděláte, tak to jdu udělat já. Je to pro mě poprvý, tak na mě buďte hodní." Zabralo to báječně. Pana architekta jsem si (spolu s Nelou) odvedl po třetí hodině ranní domů, neboť oba prošvihli rozjezdy a odjezdy. Žluté sedačce jsme se zdárně vyhnuli a šli jsme spát. A když říkám spát, nemyslím sex. Dobrou noc.

Triumfální vítězství aneb O důležitosti přípravy

29. září 2017 v 14:17 | Michal Novotný |  Kronika Pub kvízů
Přípravu na středeční kvízování jsme nepodcenili. Proběhla porada části týmu, během které jsme se pilně připravovali na téma aktuality. Porada začala ve Stopkově pivnice, poté se přenesla přes Panoptikum, Poslední leč a Jakoby do Aloha. Byla značně vyčerpávající, ale rozhodně přínosná. V podobném duchu byla i druhá porada ještě menší části našeho týmu (Bašty, Aloha, Bastila … a ztracený kufr - to není podnik, ale výsledek akce; zde chci zdůraznit, že kufr nebyl můj). Ještě že jsem měl od úterka dovolenou! Nicméně na středu jsem se cítil velmi připraveně!

Náš barman Honza nám zarezervoval stůl, na kterém nás čekala cedulka "Swingers mix 3 - 10 ks". Což celkem odráží realitu, protože i když se jmenujeme Swingladies, o sexu mluvíme celkem často a počet přítomných lidí v týmu je zcela pravidelně do poslední chvíle neznámý. Tentokrát nás bylo šest - Míru zastoupil náš první náhradník Tom. Tým doplnil pes Tobiáš, jehož hlavní rolí bylo rozptylovat ostatní týmy svou přítulností a tím je připravit o body. V prvních třech kolech mu to šlo, ve čtvrtém ale polevil a v pátém už rozptyloval pouze nás. Zřejmě proto, že týmů bylo tentokrát osm! Nechyběli naši oblíbení Hier für Bier, já jsem byl pověřen zaregistrovat nový tým Aloha (kamarád Ondra, kterého znám z Aloha, a jeho slečna učitelka).

Aktuality jsme dali skvěle, což byl zajisté výsledek poctivé přípravy. Jen ty kriticky ohrožené druhy zvěře jsme střelili špatně. Ovšem téma Angelika, to byla jiná! Plný počet bodů! Kupodivu i díky tomu, že znám dobře film Slunce, seno … Po prvním kole jsme tedy první, ale v těsném závěsu za námi jsou mladí germanisté. V pauze se věnuji Tobiášovi … tedy spíš on mně: tulí se, kouše, olizuje a Adam nabádá mne, abych ho olíznul taky. Byl v tom zcela jasný záměr: olíznutí Tobiáše vyfotit, fotku zveřejnit, udělat ze mne zoofila a připsat tak další kapitolu do mého životopisu. Swingladies už mi vymysleli kapitolu Hitlerjugend a pedofil … a soutěž o nejlepší kapitolu pokračuje.

Úspěchy jsme slavili i ve druhém kole s tématy průmyslová revoluce + sport a tráva. Pravda, nebyli jsme s to si vzpomenout, jaké zboží se může vlakem dovážet z Lince, napadlo nás jen linecké cukroví a živě jsme si představovali, jak je lopatami házejí do nákladních vagónů. Že sportovci užívají trávu, vím od Tomáše, druhé kolo potvrdilo, že je to celosvětový trend. Proč ne, ale nic pro mne, čtyřrozměrné vidění + slzy, které s pleskáním tečou do kýblu + ležení naznak před hospodou nepatří mezi zážitky, které bych si musel zopakovat. Jsme opět první, HfB klesají na třetí místo (Tobiáš se snaží). Zrzci nám ve třetím kole jdou, ale Známá alba pro nás známá nejsou. Přesto si (po reklamaci jednoho bodu) držíme první místo, ale už nejsme sami! Germanisté jsou tam s námi!

Další kolo přineslo sedmičku v letopočtech a ústí řek. Postupně jsme vytvořili krásné kresby Jižní, Střední i Severní Ameriky a Afriky, kontinenty nám jdou. Ale to je, bohužel, tak všechno. Tobiáš se taky nesnažil, proto klesáme na druhé místo. Kdo je první, není třeba říkat, že. Poslední kolo skýtalo jisté naděje: TGM a jarní louka. Tobiáš ovšem rozptyluje nás a na konkurenci kašle. Ty vědomosti tam byli, ale když jste neustále pod stolem a hladíte štěně, tak to značně nabourá vaše soustředění. Triumfální vítězství proto patří mladým, oblíbeným germanistům (kterým jsem slíbil, že v tomto článku použiji i slova "zdrcující prohra" … škrtám si, mám splněno). Ale přiznávám, během dvou kol získali o 10 bodů víc! Klobouk dolů! My máme druhé místo.

Doufali jsme v zisk panáků, ale Wimbledonskou otázku jsme nedali. Panáky jsme přesto měli, protože Bára (nikoliv Bludička = šéfová, ale naše okatá, krásná tmavovláska) měla před časem narozeniny, které bylo třeba oslavit. To se také stalo - mužská část týmu (tedy nikoliv já) slavila fotbálkem, ke kterému jsem se posléze přidal. Předtím se mi důkladně věnovalo štěně … doufám, že to nikdo nefotil. Ale mám zákaz. Veškerá snaha o výchovu Tobiáše šla vniveč poté, co jsem ho "vychovával" já.

Toho večera vedly moje kroky z Kentaura do Aloha, kde jsem měl sraz s týmem Aloha. Dozvěděl jsem se zajímavou aktualitu o slečně, které zvracela do kabelky (což mi evokovalo kresbu mého spolužáka ze střední - jeho dílo se jmenovalo Pozvracená žena), doufejme, že se to objeví v příštím kvízu. Abych nezahálel, procvičoval jsem si angličtinu, neb od úterý chodím do kurzu s báječnou lektorkou (hned v první hodině odhalila, že jsem pub´s animal či jak se to píše). Příležitost ke konverzaci v cizím jazyce mi poskytl sympatický Ind a jeho krásná řecká přítelkyně. Procvičoval jsem zejména poslech a slovíčka yes, no a really. Oni jsou zřejmě pokročilejší, procvičovali kde co (včetně francouzských polibků … měl jsem chuť se zapojit, francouzština mi jde celkem dobře). Kolem čtvrté hodiny ráno jsem usoudil, že příprava na příští kvízové aktulity i příprava na další hodinu angličtiny je dostatečná, a tak jsem se odebral domů. Připravovat se z knih, číst, studovat a učit se - to je určitě důležité. Ale není nad to, když se připravujete v reálných situacích.

Týmu Hier für Bier děkuji za to, že mne nabádali, abych psal o triumfálním vítězství. Z nadpisu to vypadá, že jsme vyhráli my. Pokud jde o náměty, co mám použít ve svých článcích, uvítám další spolupráci!
 


Přepis TV rozhovoru se Swingladies

21. září 2017 v 11:19 | Michal Novotný |  Kronika Pub kvízů
"Vážení diváci, jsme v brněnském Sono centru, kde za chvíli začne slavnostní ceremoniál udílení cen nejlepším Pub kvízovým týmům, tedy těm, kterým se díky kombinaci důvtipu a strategie podařilo získat 4. místo. Naší televizi se podařilo natočit exkluzivní rozhovor s týmem Swingladies, který Vám teď pustíme."

REPORTÉR: "Dobrý večer, zatímco v sále vidíme smutné tváře vašich soupeřů, tedy těch politování hodných, kteří skončili první, druzí a třetí - například Hier für Bier, Myší síla a Papírová růže, Vy máte opravdu velký důvod se radovat! Včera se Vám totiž podařil opravdu skvělý kousek, svoje čtvrté místo jste obhájili s neuvěřitelným rozdílem 5,5 bodu od třetích a 6 bodů od pátých. Co všechno musí tým udělat pro takový úspěch?"
  • Bludička: "Tak předně je potřeba disciplína, ale zároveň pochopení pro hráče. V čele týmu musí být silná osobnost, která je kombinací šéfa a maminky."
  • Míra: "Pokud chcete uspět, vyžaduje to také oběti! Vědecký výzkum, rande - to všechno musí stranou!"
  • Honza: "Já vidím základ v přípravě a v budování sportovního ducha! Moje strategie spočívá v každodenním čtení Ottova slovníku naučného, ale abych zmátl konkurenční týmy, začal jsem od písmene Ž! Sportovního ducha udržujeme pravidelným hraním fotbálku."
  • Míša: "A v neposlední řadě je třeba mít genderově vyvážený tým - nejen s ohledem na pohlaví, ale také na sexuální orientaci."
REPORTÉR: "Ano, všimli jsme si, že na posledním kvízu jste byli v poněkud netradičním složení, byla to součást strategie?"
  • Kronikář: "Samozřejmě! Už v sobotu jsem navázal kontakt s naší novou náhradnicí Míšou, proběhlo krátké výběrové řízení, kterým velmi úspěšně prošla, a pak jsme do brzkých ranních hodin diskutovali o jejím zapojení do hry. Trénovali jsme i tanec a kreslení na tělo."
  • Míša: "Musím říct, že výběrové řízení a následná příprava mi dala zabrat! Byla jsem zcela vyčerpaná, navíc jsem musela odrážet zájem mladíka z jiného týmu! Ale já měla od začátku jasno: Swingladies jsou nejlepší, tam chci být! Ztrátu tekutin mi pomohl nahradit náš barman Honza, a tak jsem sobotní večer zvládla bez úhony, našeho barmana ale velkolepá péče o moje pohodlí trošku zmohla."
REPORTÉR: "Tým Swingladies proslul svými talismany, vidím na vašich hrudích odznáčky Dreamteam."
  • Bludička: "No, včera jsme odznáčky neměli, ale to byl samozřejmě záměrný tah, potřebovali jsme zmást nepřítele. Při takové konkurenci, jakou jsou Myšáci a HfB se nebojíme ani úskoků!"
  • Tom: "Jako 1. náhradník musím říct, že nejen odznáčky pomáhají. Za dobu svého dlouhého působení jsem si všiml, že pro úspěšný tým je důležité mít vlastní logo a týmový čtyřlístek. Byl jsem i v jiných týmech, tak to můžu posoudit. Bez loga a čtyřlístku se mezi nejlepší prostě nedostanete!"
  • Honza: "Je pravda, že vytvořit logo nebylo jen tak. Nekonečné noční diskuse o jeho podobě, barvě, umístění na odpovědních lístcích … a pak sama tvorba, to byly hodiny a hodiny práce, samozřejmě nad rámec pracovní doby našeho Kronikáře. A řekl bych, že se to podařilo!"
  • Kronikář: "Díky, Honzo!"
REPORTÉR: "Můžete nám říct něco bližšího o průběhu včerejšího večera?"
  • Tom: "Nevěřili byste, jak zákeřní jsou někteří účastníci kvízů. Když vám u kopytníků sugestivně podsouvají orla, to máte co dělat, abyste se nenechali ovlivnit."
  • Bludička: "Velkou naději jsem vkládala do tématu Prkna, která znamenají svět. Ale v otázce, která se týkala muzikálu, mi tým nenaslouchal a tak bylo 4. místo na chvíli ohroženo."
  • Kronikář: "Ale není to jen o naslouchání šéfce týmu. Důležité je také umět pracovat s informacemi. Autoři otázek mají ve zvyku zamlžit otázku metodou PMI - tedy příliš mnoho informací. Například nadbytečné sdělení o tom, že jistá společenská událost vzbudila vlnu nevole! Je přece nad slunce jasnější, že nevzbudila vlnu vole! Ale za sebe musím říct, že nejvíc mi dalo zabrat druhé kolo s tématy slovní hříčky a limonády. A jsem hrdý, že jsem jako nesportovec pomohl k odhalení sportovní disciplíny!"
  • Míša: "A abych podpořila výkony žen, musím dodat, že odhalení přístoje na výrobu limonády považuji za Bludiččin husarský kousek! Zcela záměrně jsme název nenapsali přesně, abychom se, nedej bože, nedostali na třetí místo. Bohužel jsme to ve druhém kole neuhlídali, a tak se na 4. místě ocitla Trebeach."
REPORTÉR: "A co Vám pomohlo v dalších kolech kvízu?"
  • Míra: "Tak předně znalost úhlavních nepřátel. Tady to byla Honzova a moje parketa."
  • Kronikář: "Mně hrozně pomohlo, že mě Honza nenechal ve štychu s pravopisem mladé Simpsonové."
  • Honza: "Jen tak na okraj musím dodat, že pravidelný sex také pomáhá k odhalení správných odpovědí."
  • Bludička: "Ale musíte u toho naslouchat všem zvukům!"
REPORTÉR: "Nicméně jsme se doslechli, že nejobtížnější bylo čtvrté kolo. Jaká úskalí Vás čekala tam?"
  • Míša: "Ověřili jsme si, že nesmíte ženy posuzovat podle obličeje, jako se to málem stalo panu kronikáři. Z obličeje prostě jméno poznat nejde!"
  • Míra: "Propočítal jsem, že pokud si v tomto kole necháme ujít 3., 4., 6., 8., 9., 10. a doplňkovou otázku, tak to 4. místo máme!"
  • Bludička: "To je totiž výhoda, když máte vědce v týmu! A tak jsme s klidem mohli organizaci, která pomáhá ženám, pojmenovat Ženy v pokušení nebo Women click."
  • Kronikář: "Pravda, trochu zarážející byla informace, že v armádní hierarchii je také hodnost bisexuála, což se nám bystře podařilo odhalit za jeho slangovým označením."
  • Honza: "Ale řeknu vám, že vymýšlet špatné názvy pro střelné zbraně dá zabrat! Tu otázku jsme podle Mírova výpočtu prostě nesměli dát! A vyšlo to!"
REPORTÉR: "V posledním kole prý tým odhalil Honzovo kuchařské umění, je to pravda?"
  • Míša: "Honzova vejce jsou proslulá! Ale pan Kronikář o tom, kupodivu, nevěděl! Prý si to ověří."
  • Míra: "Ale tady u posledního kola bych chtěl znovu vyzdvihnout úspěchy žen z našeho týmu! Bludička nám ohromně pomohla s anatomií pohlavních orgánů!"
  • Honza: "A další téma mapy už jsme stříleli naslepo. Čtvrté místo bylo totiž jisté!"
REPORTÉR: "Váš úspěch byl korunován bonusovou otázkou a ziskem panáků. Jak se Vám podařilo odhadnout správný výsledek?"
  • Míra: "Udělal jsem prvotní odhad. Pan Kronikář jej porovnal se svým výpočtem a pak jsme spočítali odchylku. Honza jako odborník na odhady výsledek korigoval. To je o pečlivé vědecké práci a o týmovém duchu!"
REPORTÉR: "To je jistě poučné i pro ostatní týmy. Ovšem vy jste známí nejen svými úspěchy v kvízování. Umíte si prý také svoje vítězství užít."
  • Bludička: "To je pravda. Obvykle decentně popijeme, povíme si příhody z osobního života, sportovního ducha podpoříme šipkami, kulečníkem nebo fotbálkem a pak jdeme domů. Někdy je ale vyčerpání tak velké, že musíme jet taxíkem."
REPORTÉR: "Prozradíte nám některé z historek z osobního života?"
  • Kronikář: "Honza včera poutavě vyprávěl o tom, jak chodil z holkou z Dalešic. Pointa spočívala v tom, že je tam SUPR pivo."
  • Tom: "Míra nám zase povídal o svém strachu z vysávání. Pan Kronikář jej doplnil informací od jistého bigoše ze seznamky: vysavač prý lze využít nejen k vysávání. Z toho jsme byli úplně paf!"
  • Míša: "Pro mne byl osvěžující fotbálek. To, co předvádí pan Kronikář, jste v životě neslyšeli! K vidění toho u něj sice moc není, ale ty dva vlastňáky, které dal jen proto, aby nás potěšil, nám udělaly radost."
  • Bludička: "Ale aby to nevypadalo, že jsme frivolní, i při zábavě je třeba si udržet důstojnost. A tak všichni muži v týmu pouštěli pana Kronikáře vždy prvního se slovy: Dámy mají přednost! A hned na druhém místě jsem šla já. Prostě nejde jen o obsah, jde také o formu."
REPORTÉR: "Komu byste za svoje vítězství chtěli poděkovat?"
  • Bludička: "Já především svému týmu i náhradníkům, bez kterých bychom to 4. místo nedali."
  • Míša: "Já musím poděkovat barmanovi Honzovi za to, že mě seznámil s týmem Swingladies."
  • Honza: "Poděkování si zaslouží taky Zdenda a Rade za perfektní zázemí, které nám v Kentauru poskytují a za senzační alko i nealko nápoje. A pochopitelně i Regi, která dokázala z Kronikáře udělat fešáka!"
  • Míra: "Musím poděkovat svojí slečně za to, že mi umožnila účast na tomto vítězném kvízování. A že zatím nechce, abych vysával."
  • Tom: "Bez dobrého moderátora je kvíz v … na nic. Víťo, děkujeme!"
  • Kronikář: "Tak já rozhodně nemůžu zapomenou poděkovat svým taxikárům, kteří mě ochotně vozí těch asi 20 metrů domů."
REPORTÉR: "Děkujeme za rozhovor a gratulujeme ke 4. místu i k bonusové otázce! Slavnostní ceremoniál za chvíli začíná, užijte si krásný večer!"
  • Swingladies: "Děkujeme!"

Permanentní erekce aneb To mám z toho života, jakej vedu

14. září 2017 v 12:56 | Michal Novotný |  Kronika Pub kvízů
Pokud čekáte, že jsme včera na kvízu obhajovali minulé vítězství na plné čáře, pak se mýlíte. Dáváme prostor všem myslitelným umístěním (čímž ostatním týmům dáváme šanci, aby také vyhráli), a tak jsme v posledních třech kvízech byli poslední, první a prostřední. Dokonce bez panákové otázky. Zato jsme byli krásní:
  • šéfka Bludička byla po dovolené opálená a ostříhaná
  • Honza nabral 2 kg svalové hmoty
  • Tom byl relaxovaný a krásný po pololetním hodnocení
  • pan Kronikář si konečně nechal upravit svůj vous do slíbené podoby fešák (protože jestli to nevíte, v Kentauru z klientů dělají POUZE fešáky).
Hned z kraje jsme diskutovali o ženách bojovnicích a o plačících mužích, navázali jsme diskusí o permanentní erekci, pan Kronikář se pochlubil, že byl přiřazen do facebookové skupiny "Klub vousáčů" a Tom konstatoval, že může být pouze v "Klubu lysáčů".

Kvíz začal tradičními aktualitami. Bohužel jsme nevěděli, v jaké měně lze nalézt miliony v Bohunicích, ani který stát má charisma. Název jistého TV pořadu jsme vymysleli nesprávně, ale zato s pedofilním podtextem, bod jsme získali až za čokoládu (nemyslím úplatek moderátorce) a za znalost čerstvého rekordu. Internetové memy byly úspěšnější (až na ten divný smajlík z komixu). Honza se do své role zapisovatele vžil naplno, v důsledku čehož na barmanův dotaz "Co si dáš?" reagoval slovy: "Neruš mě, když tvořím!" Uhráli jsme 6 bodů a druhé místo. V pauze mimo jiné řešíme permanentní erekci a oděv vhodný k tomuto postižení.

Matematické postupy a drahé polovičky slavných skončili neslavně. Vzduchem létaly polynomy, lineární rovnice, mediány a limity (2 body), z hledaných 5 žen jsme našli pouze 3,5 (nehledě na to, že ta půlka byl muž). V doplňkové otázce jsme se dozvěděli, že Eiffelova věž je po obvodu popsaná, což nás překvapilo. A tak jsme skončili dvě místa za Hier für Bier (naštěstí jsou další tři týmy za námi). Jelikož jsme si užívali radost z návratu Bludičky z dovolené a protože jsme byli krásní, příliš nás to nerozhodilo. V pauze probíráme permanentní erekci a její souvislost s rukama.

Vlajky začali dohady a odhady počtu osob slavné pětice, ze které jsem udělal čtveřici (ale na vlajce beztak mají pouze tři symboly) - pak se v tom vyznejte! Bludička přispěla znalostí vlajky Světového sdružení hráčů domina. Lazarovu vlajku jsme si vymysleli. Mashupy jsme skládali po půlbodech, a tak jsme s 18 body stále třetí, zato mladí germanisté se (ovšem pouze na chvíli) ocitají na 2. místě za Jahodníky. V pauze probíráme … už ani nevím, nejspíš zase erekci.

Ve čtvrtém kole jsem se stal vítězem soutěže "Kdo nejvíc neposlouchá šéfku". Pětkrát řekla citrus, dvakrát počet bodů ve hře scrabble, já ji sedmkrát neslyšel, nedosti natom, ještě jsem její (správné) odpovědi odmítal. Nechci prozrazovat otázky tohoto kola, ale napovím Vám, že s Fénixem u citrusů neuspějete, a pytlík s hracími kameny scrabble je lépe kontrolovat zrakem, než hmatem. HfB jsou první, my se posouváme o jedno místo dolů, předběhly nás Krůty. V pauze probíráme kde co, ale pro veliký úspěch se vracíme k leitmotivu tohoto večera, je to vstuktu vzrušující téma.

Pro úspěch v pátém kole s tématy sopky a sportovní fotografie nestačí pouze navštívit Itálii, je třeba také sledovat starší katastrofické filmy. Vyplatí se nebýt rasista, sledovat fotografie mrtvých maskotů a číst Wikipedii. Krůty jsou opět za námi, útratu 800,- získávají naši oblíbení mladí (krásní, perspektivní a přátelští) germanisté. Pro zisk panákové otázky by pomohlo nastudovat něco z historie a k tomu také literaturu o kašnách. To jsme neudělali, a tak panáky nemáme.

Ještě před půlnocí odcházíme domů. Já to beru oklikou přes Poslední leč, kde paří můj bratr. Klíče od bytu mu hážu do piva a jdu pozdravit barmana v Leči, poté barmany v Jakoby, znovu Leč, znovu Jakoby … kde od jistého mladého muže dostávám nabídku rozkoší a drog, ale přesto jdu domů spát. Je stále před půlnocí, ale … V jednom z článků jsem psal, že průměrný účastník Pub kvízů nechodí spát před půlnocí. Aby byla tato statistika naplněna, jsem neustále buzen:
  • Po půlnoci mi volá Ondra, ať dojdu do Aloha
  • Po jedné hodině mi volá bratr, ať jdu pařit kamkoliv
  • Po druhé hodině mi volá Max z Jakoby
  • Po třetí hodině mě budí matička, v kolik že má zítra vstávat
  • Po čtvrté hodině mi Honza smajlíkem dává najevo, že je spokojený s mým brzkým příchodem domů.

Díky neustálému buzení si připadám, jako bych propařil celou noc. Z toho vyplývá jediné: má pravdu můj báječný kolega Paolo, když říká: "To máš z toho života, jakej vedeš!"

Per aspera ad astra aneb Vivat Vlastík!

7. září 2017 v 17:41 | Michal Novotný |  Kronika Pub kvízů
Když klesnete na úplné dno, je už jen jediná cesta, cesta nahoru. Ta myšlenka mne po minulém kvízu naplňovala nadějí. Protože ta POTUPA, když před zraky úhlavní (přesto oblíbené) konkurence skončíte úplně poslední, je hrozná. Když všichni v Kentauru vidí, že v jednom kole z jedenácti otázek získáte pouhé dva body (a když toto skóre zopakujete v kole dalším), to už jste se historicky znemožnili. Člověk pak ani neví, co má napsat nepřítomné šéfce týmu. Tím ji naštvete způsobem nevídaným. Očekával jsem pranýřování a vyloučení, naštěstí se tak nestalo.

Skleslý tým bylo třeba motivovat: "Musíte mít vyšší cíle! Ne jen bonusová otázka a rumy!!" Zabralo to, ale jen trochu. Druhým krokem bylo dát dohromady tým (a získat náhradníky). To se zdá snadné, ale hra "Kdo půjde na kvíz" je někdy záludná: Honza, Tom a já je dobrý začátek, ostatní mlčí, Adam přislíbí, Míra taky, náhradníci potvrzují a poté odvolávají účast, Tom nakonec nemůže, stejně to dopadá s Mírou a s Adamem … a já z hrůzou očekávám, kolik se nás sejde. Odhadoval jsem to někde v rozmezí 3 až 7, nakonec jsme byli čtyři: Honza, Štěpán, Vlastík a já.

Večer moderoval Víťa, našimi konkurenty byli Hier für Bier, Drahaňáci, Kulturní barbaři, Feclý hlavy a LTT. Kvíz začal a děly se věci! První kolo - aktuality a starořecká čeština. Máme devět bodů a první místo (spolu s HfB)! Naprosto neuvěřitelný byl Vlastík, který počítal kamiony, vážil zeleninu a otázku na odhad díky tomu trefil skoro přesně. Vědec v týmu, to je výhra! Ty kameny, co nám padaly z našich zraněných srdcí, jste mohli i slyšet.

Druhé kolo - dvojice z večerníčků a fotografické téma. Získáváme 10 bodů a jsme opět první! Ve třetím kole nás občerstvil street food a hudba. Devět bodů a jsme stále první! Zdá se, že vědci jsou buď opravdu děsně chytří, nebo v pracovní době sledují večerníčky, poslouchají lidovky, čtou wikipedii, fotografují a stravují se v hladových oknech. Vlastíkův přínos je totiž nepřehlédnutelný.

Poprvé toho večera slyším větu: "Bez šéfky vám to jde dobře!" Stejnou větu jsem slyšel po kvízu znovu, ale musím k tomu dodat, že u tragické prohry v minulém týdnu naše šéfující Bludička také nebyla! To jen aby to nevypadalo, že nám to kazí. Naopak! Vzpomeňte na Malešice!

Čtvrté kolo je ve znamení kolotočů a zpestřují je přezdívky měst a států. Devět bodů a (jak jinak) první místo! (Kdybychom dali na Vlastíka, mohli jsme mít ještě jeden bod navíc.) Druzí jsou HfB a mají o 10,5 bodu méně. Hlavní výhra je díky tomu jistá. Zíráme my, zírají i ostatní. Sebevědomí narůstá, naše pošramocené renomé se zotavuje, ze zpráv, které čtu v messengeru, vidím, že nám fandí celý zbytek týmu a hromada známých. Užíváme si to.

V pátém kole už nás nemohl ohrozit ani světový tisk, ani draví ptáci. Sedm bodů a JE TO NAŠE! Přicházejí gratulace a my jdeme slavit! Objednávám si pornoherce (tedy rum po něm pojmenovaný) a jdu prohodit pár slov s mladými germanisty. Probrali jsme naše prohry i výhry, proběhly přípitky, pohovořili jsme o bowlingu a vznikla zajímavá myšlenka: v případě, že budou oba naše týmy nekompletní, vytvoříme tým koaliční. Kreativní byly i návrhy, jak naši koalici pojmenovat: Hier für ladies, Bier für ladies …

Zbytek týmu hrajel fotbálek. Hru, která mi fakt nejde. Honza přišel s návrhem, ať jdu hrát také. Přestože ví, že góly dávám do vlastní branky, pokud se vůbec trefím do míče! Proč to Honza dělá, může mít čtvero vysvětlení:
  • je masochista
  • rezignoval na kvalitu spoluhráčů
  • vyhrát, když má v týmu mne, považuje vyšší stupeň obtížnosti
  • rozhodl se, že mě ten fotbálek naučí hrát dobře!
Nevím, jestli opakem vlastního gólu, je gól nevlastní, ale k úžasu všech zúčastněných se mi podařilo střelit dva góly do branky protihráčů! To se musí oslavit - dávám si dalšího pornoherce.

Poté, co jsme propili naši výhru, postupně odcházíme. Nejdřív Honza. S obavami v očích se mne ještě ptá, jestli plánuji pokračovat v oslavě vítězství v Aloha baru. V zápětí odcházejí také Štěpán a Vlastík. Kupodivu dostáváme stejnou otázku (a v jejich očích vidím stejné obavy). A tak zodpovědně kráčím rovnou domů a v týmové konverzaci všechny uklidním informací, že jsem v pořádku a cestou jsem nic neztratil. Tým na tu zprávu evidentně čekal, protože mi téměř okamžitě přišla odpověď: "Supr, můžu jít klidně chrápat!"

K bodovému zisku jsme různou měrou přispěli všichni čtyři. Ale po včerejšku zvažuji dekorovat Vlastíka olivovou ratolestí, koupit mu láhev nejlepšího rumu, nosit ho na rukou a ovívat palmovými listy. Už jsem párkrát zažil, že měl někdo z týmu nebo z náhradníků svůj den. Ale nad Vlastíkem se muselo vznášet hejno andělských pomocníků, kteří mu přihráli otázky na míru v počtu nevídaném! Byl z nás fakt nejlepší. Vivat Vlastík!

Začátek příběhu aneb Stylistická cvičení (II. díl)

1. září 2017 v 17:05 | Michal Novotný |  Co život dal
Recept
Šťavnaté profily v županu
Příprava šťavnatých profilů zabere cca 24 hodin, ale není náročná, zvládne ji i mírně pokročilý kuchař. Vezměte dva zralé profily z Facebooku, okořeňte je trochou zpráv z messengeru, přidejte 2 ks telefonních čísel (ani víc, ani míň!) a nechejte několik hodin odležet. Dobře odleželé profily podlejte pivem a dejte je na pár hodin dusit. Pivo v případě potřeby průběžně dolévejte. Dušení ukončete v okamžiku, kdy oba kousky ztuhnou. Poté odložte pekáč pod peřinu, kde dojde k vzájemnému prostoupení chutí a zároveň oba profily dojdou. Že jsou hotové, poznáte snadno - změknou. Nakonec každý z nich zabalte do županu z hebkého těsta. Servírujte každý zvlášť. Jako příloha se hodí pusinky.

Hospodský kvíz
I. téma - Facebook
  1. Jak dlouho trvá odeslání žádosti o přátelství a její přijetí? (cca 1 hodina)
  2. Jak poznám, že žádost o přátelství byla přijata? (objeví se oznámení)
  3. Jaký je minimální počet profilů pro vytvoření skupiny či týmové konverzace? (dva)
  4. Mohu na svém profilu jinému uživateli zpřístupnit informaci o telefonním čísle? (ano)
  5. Lze na Facebooku vytvořit událost a pozvat na ni jiného uživatele? (ano)
II. téma - Jaselská open
  1. Který alkoholický nápoj patřil v rámci "Jaselská open" mezi nejoblíbenější? (pivo)
  2. Jakých aktivit bylo možné se zúčastnit? Jmenujte alespoň jednu. (fotbálek)
  3. Kolik členů týmu Swingladies se této události zúčastnilo? (3)
  4. V kolik hodin tato street akce končila? (ve 22:00 hod.)
  5. Bylo možné se po ukončení Jaselská open někde v blízkosti napít? (ano, například na Veveří)
Bonusová otázka: Kolik cizích lidí přespalo v bytě M. v noci z 26. na 27. srpna? (1)

Limerick
Žil jednou muž ne až tak mladý,
ten hledal svou lásku snad všady.
Klik na profil však
mu stačil až tak,
že po vášni má strach ze zrady.

Policejní záznam
Pátrání po zmizelé osobě V.
Výpověď zadrženého M. (Zápis z šetření, pořízeno v neděli 27. 8. 2017 ve 12:00.)
Zadržený M. vypovídá, že hledanou osobu V. poznal toho dne ráno přes Fajsbuk. Nikdy dříve se prý neviděli. Strávili společně večer na Jaselské, kde vypili několik alkoholických nápojů, především piva. M. doznává, že se dopustil mírného harašení, ale hledaná osoba V. prý u něj přespala dobrovolně. Z bytu zadrženého M. odcházela kolem mezi 10:00 - 11:00. Po hledané osobě V. zůstalo v bytě zadrženého M. blíže nespecifikované množství vzpomínek a emocí (v tuto chvíli jsou součástí důkazních materiálů).

Poznámky režiséra
z natáčení 126. epizody seriálu "Známosti pana M."
  • "M., prosím tě, když odesíláš tu žádost o přátelství, netvař se zničeně. Potřebuju spíš zvědavost a očekávání. Tvoje postava už má nějaké ty zkušenosti za sebou, je to 126. díl! Nechci, aby to byl sráč, co to vzdal."
  • "A v tom místě, když ti přijde první zpráva, jsi tu radost zahrál skvěle, ale bacha, uhýbáš ze záběru, trošku omez ten pohyb."
  • "Teď budeme točit tu cestu na Jaselskou. Nervozita a očekávání, to bylo na zkoušce dobrý, ale vynech tu cigaretu. Nechci vidět ani ten IQOS, ještě budeme mít potíže, že propagujeme kouření."
  • "Stop, stop! Kriste pane, M., u toho fotbálku vypadáš jak šílenec, naprostej blázen! Mírni se v těch zvucích. A že to hraješ úplně strašně, nevadí, fotbálek nebude v přímým záběru. Nezapomeň ten pohled na přicházejícího V. Ať je tam vidět překvapení! Tak kamera, klapka ..."
  • "Teď si sjedeme tu líbačku na ulici. Snaž se být takový nesmělý, jako že se trochu bojíš, ostýcháš. Ta tvoje postava dlouho nic takovýho nezažila, tak to musí mít PROŽITEK! A pak můžeš spustit tu vášeň. Ale zas to nepřežeň, ta největší vášeň je až v té scéně po příchodu domů."
  • "Pane vrchní, tady panu M. nalejte už jen nealko, nebo se nám opije doopravdy. A ostatní na místa. Osvětlovači, potřebuju spíš intimní atmosféru, uberte světlo. Kompars poprosím o ty zvědavé, překvapené až pohoršené pohledy na M. a V. Chlastat pivo, to jo, ale abyste dělali to jediné, co máte ve scénáři - koukat se na ně - to vás ani nenapadne. Takže točíme záběr "hospoda na Veveří"! Všichni se připravíme ..."
  • "Herci dobrý, dejte si pauzu. KAMERAMAN! Hned sem!! Co to točíte, člověče?! To není porno, já potřebuju celkový záběr, ne detaily! Máme to na druhý kameře?"
  • "Teď už sfoukneme jenom to rozloučení a končíme. M., tady potřebuju vidět tu změnu výrazu: loučíš se, zasněný úsměv - prožil jsi nádhernou noc, vášeň a ještě to v tobě doznívá ... a pak zlom, smutek, obava, nejistota, jestli se ještě uvidíte. Do toho už pojedou titulky, takže v tom záběru budeš nějakou chvíli viset. Tak si dej záležet!"

Jednoslabičně
Žil byl chlap, měl vous, byl sám. Chtěl mít rád, tak klik - a ždal. Tu hle, kdos šik mu pís, on hned se chyt a v ten den již se ti dva zří. Pár slov je fajn. I těch pár piv na chuť si dát a pak hru hrát. Tu zrak mu pad na tvář (ten jas, těch krás!), hned kiss a jdou zas kams pít mok a kvas. Je noc, v tmě té svit hvězd se skví. A těch dvou krok je ved až tam, kde žár i cit hned vzplál. Pak už jen šok - snad vzal to ďas? Sen byl to as. Však ne, ten bloud se splet! Krás pln je zas ten svět.

Televizní program
08:00 Nuda v Brně (romantická komedie, ČR 2003)
9:00 Seznámení (rodinná komedie, Sovětský svaz 1955)
10:00 Dopis příteli (krátkometrážní, Československo 1957)
11:00 Čekání (drama, Itálie / Francie 2015)
20:00 Večírek (romantický, Francie 1980)
21:00 Světáci (komedie, Československo 1969)
23:00 Francouzský polibek (Romantický, VB / USA 1995)
24:00 Pivo (komedie, USA 1985)
1:00 Vášeň a cit (romantický, VB / USA 2007)
08:00 Sex ve městě (romantická komedie, USA 2008)
10:30 Dlouhý čas loučení (drama, Československo 1983)
11:00 Svedená a opuštěná (drama, Itálie / Francie 1964)
14:00 Nečekaná naděje (romantický, Německo 2010)

Začátek příběhu aneb Stylistická cvičení

31. srpna 2017 v 17:15 | Michal Novotný |  Co život dal
Záznam
Sobotní ráno. M a V se neznají, ale mají společnou kamarádku. M na Facebooku odesílá žádost o přátelství V. Žádost je přijata. Napíší si několik zpráv. Po výměně telefonních čísel si M a V domluví schůzku. Nacházejí společné zájmy. První dotek a první polibek. V přespí u M. Ráno se rozloučí a M rekapituluje pocity: štěstí, touha, nejistota, očekávání. To vše se stalo během 24 hodin.

Bajka
Žil kdesi jeden kozlík, který každé ráno a každý den vítal s radostí. Těšil se na východ slunce, na louku, kde znal každý keř a všechna místa se šťavnatou trávou. Radostně zdravil ostatní kozy a kozlíky a těšil se, až s nimi bude skotačit po palouku. Jednoho dne se vydal na procházku a uviděl vojtěšku. První vojtěška, kterou v životě viděl. Přiblížil se k ní. Zjistil, že krásně voní! Viděl její nádherné květy a byl okouzlený! Slyšel, jak si s ní vítr pohrává a byl nadšený tím šuměním. Zanořil do ní svou hlavu a cítil, jak ho lístky a květy hladí. Žádná tráva na palouku nebyla tak krásná. Ochutnal ji a zjistil, že nikdy nic tak dobrého nejedl. Položil se vedle vojtěšky a říkal si, že se k ní bude vracet každý den. Když se večer vrátil domů, byl šťastný. Těšil se na druhý den, až uvidí svoji vojtěšku. Toužil znovu vidět její květy, cítit její vůni, znovu ji ochutnat. Ale zároveň byl plný nejistoty: "Co když ji už zítra nenajdu? Na mém palouku není žádná tráva ani keř, které bych tak rád znovu a znovu potkával." Usínal plný myšlenek na vojtěšku a netrpělivě očekával, co mu přinese další den.
Ponaučení: Každý kozlík jednou najde svoji vojtěšku. Ale co přinese další den, je ve hvězdách.

Skepticky
Zase sobota. Já nevím, jestli má cenu se snažit. Vždycky to skončí stejně. Možná, kdybych odeslal žádost o přátelství … beztak to bude marný pokus … Hele, zpráva … ale to nic neznamená. Že mám telefonní číslo? To už tady bylo. Dobře, tak se večer potkáme. No jo, prohodili jsme pár slov … snad to vypadá i nadějně, pár společných zájmů máme … a proto je jasný, že z toho nic nebude, nač si dělat naděje! Tak teď jsem to přehnal, líbat se na ulici, když se vidíme poprvé! A že spolu jdeme do hospody? Beztak mě chce opít a pak utéct! … Fajn, tak přespí! Ale ty rána jsou pak drsný. Jde jen o sex, nemůžu mít takový štěstí, aby šlo o něco víc. Tak ranní káva, cígo, pokec … všechno dobrý … a pak odchod … teď můžu čekat zdvořilou zprávu a pak jen mlčení. Bylo to nádherný, ale připravím se na tu pravděpodobnější variantu - že už se neuvidíme! Víc nemá smysl očekávat.

Haiku
V jediném dni
Poznání, dotek, polibek
Milování i nejistota

Vědecky
Blíže nedefinované objekty M a V jsou vzdáleny 5 kilometrů. Virtuální komunikace je přiblíží na vzdálenost X - 4,999 kilometrů. Pohybují se po nepravidelných trajektoriích průměrnou rychlostí v = 4,1 km / h - nejprve izolovaně, poté paralelně a v jednom okamžiku splynou. Po čase t + 24 hodin se opět vzdalují. Bod M zůstává zahlcen myšlenkami, které mají vysokou variabilitu a značnou nestabilitu.

Teta Kateřina
Ono se říká, pro jedno kvítí Slunce nesvítí, ale unavené štěstí sedne i na vola. A bez práce nejsou koláče. Stačilo jen dát žádost o přátelství. Ale první vyhrání z kapsy vyhání! Domluvili si schůzku. Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. Jak to dopadne, to je ve hvězdách, ale kdo chce kam, pomozme mu tam. Jen takové poblouznění a už by tomu říkal láska. I když láska hory přenáší, ale je to šlendrián zvát si někoho neznámého do bytu. Můj dům - můj hrad. Ale ráno moudřejší večera. Další den spolu, to už by bylo příliš. Jako bych to neříkala, kdo uteče, vyhraje. Že napíše? Já bych tomu nevěřila, přestože naděje umírá poslední. Ten zmatek v hlavě je jen logický důsledek. Co sis uvařil, to si sněz. Každý přece ví, že kdo hodně chce, tomu hodně schází!

Drby
B: "Dobrý den, paní Nováková! Cítím, jak vám to z kuchyně voní, vaříte nedělní oběd?"
N: "Dobrý den, paní Bartáčková. Dělám vepřovou se zelím. Poslouchejte, ten váš soused … jak on se jmenuje … nechal si narůst vousy …"
B: "Jó, vy myslíte pana M, že? Ale že má ty vousy hrozný, co? Vypadá jako bezdomovec. No, já mu to říkat nebudu. A co s ním je, povídejte!"
N: "Ne že bych chtěla roznášet drby, ale von vám si včera v noci domů dotáhnul … víte koho?"
B: "Nemám tušení!"
N: "Já to viděla na vlastní voči! Přišel s …" (šeptá sousedce do ucha)
B: "Neříkejte! Kde se na to zmohl! Si dělá marný naděje. Beztak to střídá jak ponožky, tím jsem si jistá."
N: "Moje řeč, paní Bartáčková! Furt se kurví, lítá po barech, tudle dokonce přišel bez košile! A teď si sem začne tahat cizí lidi na noc! Ráno jsem slyšela bouchnout dveře. A von vám se tak usmíval a mával z pavlače, vypadal jak zamilovanej studentík. A přitom je to takovej bohém!"
B: "Si myslim, tváří se jako putička, ale ten je teda životem protřelej! V prostřed týdne ho vidíte pod parou. Prej že chodí na nějaký kvíz. Tomu tak věřím."
N: "A taky sem slyšela, že chodí na nějaký … seznamky. Na tom netu. Říkala to sousedka, prej to má v mobilu nebo co. Tomu ale nepomůže žádná seznamka! Takovej to bejval hodnej člověk … psst, tamhle ho vidím."
M: "Dobrý den, paní Bartáčková. Dobrý den, paní Nováková."
B + N: "Dobrý den, pane M. Vy ste dnes nějakej smutnej, copak se Vám stalo? Nebo jste jen nevyspalej? To sou ty dlouhý noce, viďte."

Telegram
KONTAKT NAVAZAN STOP VYMENA CISEL PROBEHLA STOP SCHUZKA DNES VECER STOP PRESPANI MOZNE STOP OCEKAVEJTE NASLEDKY STOP

Odrhovačka
(zpívá se na melodii úvodní písně z filmu Panoptikum města pražského)
Frajeři a slečny, zastavte na chvíli
Poslechněte příběh, co vás dost pomýlí
O chlápkovi, kterej prožil den báječnej
A teď má srdce bol vážně neskutečnej.

Copak ale, copak ale …

Ráno si nabrnk Vé a večer v lokálu
pivečko za pivkem - málem spad pod káru
Přesto Vé vodvážně do kéru k eM spěchá
A eM je celou noc šťastné jako blecha!

Copak ale, copak ale …

Druhej den z rána se divoce muchlujou
Vé ale odejde, končí jupi jou!
Chlápek slzy roní, už ani nedoufá
a myslí, že se teď touhou snad uzoufá.

Copak ale, copak ale …

Tahle patálie poučení nese
nevěšte se z lásky v háji ani v lese
Možná, že za pár dní přijde překvapení
Litovali byste svýho ukvapení.

Copak ale, copak ale …

Dva v jednom aneb Desatero rad pro kvízování

25. srpna 2017 v 16:36 | Michal Novotný |  Kronika Pub kvízů
Minulý týden jsem nepřidal žádný příspěvek do Kroniky Pub kvízů. Ne snad proto, že by kvíz nebyl, bylo to pod vlivem turbulentních událostí. Turbulence byly způsobeny prací, povinnostmi a večírky. Mein chefin Bludička mi to vytkla, a tak dnes spojím oba kvízy do jednoho. Současně chci dát rady těm, kdo na kvízu ještě nebyli, ale uvažují o tom. Moje první rada zní:
1) Vytvořte si dream team.
Po dlouhé době jsme se sešli v plném původním obsazení bez náhradníků: Bludička, Bára, štěně, Adam, Honza, Míra a já. Ta energie, která se rozproudila, sice způsobovala neustálé vyrušování, neb jsme si sdělovali dojmy a novinky, ale současně vytvořila skvělou atmosféru, která byla umocněna nedávnými Adamovými narozeninami a očekáváním, že se bude slavit! Hukot v lokále podpořila hojná účast konkurenčních týmů: Hier für Bier, Myší síla, Kulturní barbaři, Oggy a škodíci, Munchkin a Drahaňáci. Svoje náhradníky mají také moderátoři, takže Víťu, který nahradil předprázdninovou Katku, tentokrát zastoupila úplně nová slečna. Oproti minule chyběla vsuvka "barman na žebříku opravuje dataprojektor a Bludička čeká, až spadne". Tento adrenalin byl nahrazen bojovnými pohledy konkurentů odhodlaných vyhrát!

2) Sledujte Facebook.
Kvíz tradičně začíná tématem aktuality. Udělal jsem několik pokusů s jejich sledováním, ale dodnes jsem se nedopátral zdroje, ze kterého autoři otázek vycházejí. Zato jsem zjistil, že většinu toho, co jsem v aktualitách věděl, znám právě z Facebooku. Například událost v Rumunsku. Bohužel se občas stane, že smíchám dvě události do jedné a podsunu týmu nesprávnou odpověď. Tentokrát to byl (vlastně nebyl) Červený kříž. Z toho vyplývá moje třetí rada:
3) Pokud chcete ostatní přesvědčit, že máte pravdu, tvařte se suverénně … (a pak dělejte jako by nic).

Po aktualitách přišly filmové příšery - dali jsme čtyři z pěti. Minulý týden to byly lodě. A o těch ví mnohé náš stálý náhradník Tomáš! O rozdílech mezi pádlem a veslem napsal celý odstavec. A v kvízech nám přinesl nejeden bod, nehledě na další jeho kvality. Proto všem začínajícím týmům doporučuji:
4) Mějte stálého náhradníka.

Po prvním kole jsme na druhém místě spolu s KB (první jsou naši oblíbení HfB). Dopil jsem první drink (autorská míchačka s názvem "87") a připojil jsem se k diskusi o vztazích. Míra dostal rady, jak se posunout na další metu. Já jsem na fotkách ukázal, koho odmítám a o koho usiluji. Můj výběr byl schválen. Honza připojil doušku o postování na FB (budu diskrétní) a Adam s Bárou vyprávěli zážitky z cest. Dream team je lepší, než manželská poradna! Přátelská atmosféra byla umocněna přítulností štěněte, což všechny přítomné dobře naladilo.

Ve druhém kole se servírovala balkánská kuchyně. Ukázalo se, že jsme v ní celkem zběhlí, ztratili jsme jen jeden bod. V otázce, na kterou jsme neznali odpověď, a tak jsme si ji vymysleli. Přesto si myslím, že je důležité držet se tohoto pravidla:
5) Když odpověď neznáte, vymyslete si ji! Protože co kdyby to náhodou vyšlo?!
V minulém týdnu druhé kolo začínalo TV seriály. Seriály a filmy jsou v kvízech opakovaně. A nejen ony, opakuje se také Wikipedie, Havel a další. Nicméně pokud svoje večery trávíte u televize, je to beze sporu skvělá příprava na kvízování a já jsem si jistý, že mám pravdu, když říkám:
6) Sledujte televizi - získáte body!

Po balkánské kuchyni přišlo téma mikrostáty. K bodovému zisku zde významně přispěly Honzovy znalosti. Než přišla otázka, kolikrát se jistý mikrostát vejde do jistého makrostátu. Sledujte náš vědecký postup: odhadli jsme, jak velký onen mikrostát může být; odhadli jsme, jak velký je makrostát; vydělením těchto nepřesných údajů jsme získali přesný výsledek; zdálo se nám to málo, zdvojnásobili jsme ho; pořád málo, násobíme dál. Když nám moderátorka přečetla správnou odpověď, zjistili jsme, že náš výsledek je asi jen 200x menší. A z toho vyplývá moje další rada:
7) Mějte správné měřítko - nebo mistra na odhady.
Naše měřítka při odhadu mikro a makrostátů byl poněkud vedle (a nebylo to poprvé) a náš mistr na odhady si právě objednával pivo. Výsledkem bylo, že nás předběhla i Myší síla (kterou moderátorka překřtila na Myší díru a konkurece na Vyšší sílu) a skončili jsme na třetím místě. (O pořadí v minulém týdnu raději pomlčím … a to až do konce článku).

Témata 3. kola minulého a tohoto týdne: grand slam, kdopak to mluví, seriály HBO (neměl jsem s tou televizí pravdu?) a all that jazz. Jméno hráče na kontrabas a baskytaru + jméno jazzového trumpetisty jsme si vymysleli (a samozřejmě jsme se netrefili), ale třetí místo jsme si udrželi. Přichází náš stálý náhradník Tomáš s Jiřím. Zatímco minule popíjel ananasový džus (na chuť) a banánový drink (na barvu), tentokrát si dal pivo. Probíráme sport a já od sousedního stolu zaslechnu pozoruhodný protimluv: "Nejsem sice rasista, ale doufám, že ten negr prohraje." Dávám si třetí autorský drink (tedy třetí "87"). Matematicky vyjádřeno, vypil jsem 3 x 87 = 261 a to už začíná být moc. Z toho vyplývá moje další zkušenost:
8) Pijte s mírou (nebo si aspoň dejte večeři).
Nepomohlo ani to,že jsem přesedlal na Long Island. Nepomohly ani Bludiččiny cibulové kroužky. Když se barman Honza rozhodne, že Vás opije, tak se mu to vždycky povede. Jednou pomocí tequily, jindy s pomocí matematiky.

Čtvrté kolo nám přineslo témata Řím, cirkus, kde jsem a český zločin. Nebudu říkat, které datum jsme tentokrát neznali, patří mezi notoricky známé věci. Pracovali jsme kombinací metod "vymysli" a "odhadni", tolerance byla 50 let. Nám by ovšem nepomohlo ani 500 let. Když jsme byli u cirkusu, nevyslyšeli jsme (opět) hlas šéfky Bludičky a byly z toho další Malešice (to je něco jako Waterloo a znamená to ztrátu bodu). Proto se držte dalšího bodu desatera:
9) Poslouchejte šéfa týmu, nebo bude zle!
Třetí místo si stále držíme. V pauze dostaly moje vousy dvě nová přirovnání: Santa Claus a Rumburak … a já přesto stále věřím, že budu fešák, jak říkal Zdenda.

V posledním kole jsme se pohybovali na rajské půdě, potkali jsme sochy a sousoší, dostavila se naše rezignace a přijeli motorkáři. Adam se tvářil suverénně (a při čtení odpovědí pro změnu jako by nic) = ztratili jsme bod. Zato Míra se dost suverénně netvářil, proto mu nikdo nevěřil = ztratili jsme další bod. Za další bodovou ztrátu může deep throat (což není jen sexuální praktika). Doplňovací otázku, která se týkala produkce jistého druhu zeleniny, jsme (tentokrát úspěšně) vyřešili použitím správného měřítka! Byl to údaj z oblíbeného zdroje autorů otázek. A tak abyste uspěli:
10) Čtěte Wikipedii.

Na prvním místě je Myší / Vyšší síla (nebo díra), druzí jsou naši oblíbení mladí germanisté a my jsme aspoň na pomyslné bedně. Kromě toho metodou odhadu získáváme panáky za bonusovou otázku a jdeme slavit! Nejen bednu a bonusovku, ale také Adamovy narozeniny.

Jelikož jsem se toho večera nedržel vlastní rady číslo 8 (v důsledku čehož jsem vratkým krokem - téměř plavmo - odešel z Kentaura ne do Aloha, kde se slavilo a zapíjelo, ale domů), přišla mi ještě v noci tato sms: "Michalíto, ty kurvo, však jsme v Aloze, myslím, že bys měl přijít!" Z toho je vidět, kam to dopracujete, když se neřídíte tím, co radíte ostatním: stane se z vás prostitutka.
* Bonusová rada: Řiďte se vlastními radami.
Adamovi odpovídám až tady a teď: "Adamíto, omlouvám se, fakt mě to mrzí. Máš u mě kokosový dezert! … A dáme si ho s tím kýblem Cuba Libre, který mi zase dlužíš Ty!"

Suvenýry

10. srpna 2017 v 16:49 | Michal Novotný |  Kronika Pub kvízů
O historii týmu Swingladies jsem doposud nepsal. Na začátku to byla skupina čistě dámská, dnes (navzdory onomu "ladies" v názvu) převažují muži. Z původní sestavy zůstala pouze Bludička (šéfka). Zdá se, že mužská společnost jí vyhovuje, protože nám včera napsala: "Málo co mě vzruší tak, jako kvíz s vámi." To ovšem nemůže říct Míra, který včera hledal vzrušení v blízkých setkáních jiného druhu, Adam s Bárou využili letních dní k cestování, stálý náhradník Tom dal přednost vzrušujícím zážitkům s Jiřím (přišli po kvízu s úplně propocenými tričky). Naštěstí pomohla věda (Vlastík a Marie) a v Kentauru se nás sešlo pět. Také týmů bylo pět. Mladí germanisté byli v oslabení, to v nás zažehlo naději, která ale "prskla a zhasla docela" (jak pravil klasik).

Toho večera mne dvakrát napadli hadi. Ne že by na mne v Kentauru útočili plazi, napadli mne jako odpověď na kvízovou otázku. Hned v aktualitách se ukázalo, že čísnké ženy hady v kabelce nenosí. Škoda. (Ve druhém kole jsem hledal hada v křoví, kolem kterého angličané mlátí klackem, protože nechodí kolem horké kaše. Had tam opět nebyl.) Po aktualitách přišly žirafy. Bludička správně říkala, že žirafíkovití jsou hmyz. Neposlechli jsme. To je jako s těmi Malešicemi: neposloucháš šéfku, nemáš bod! Po prvním kole jsme tak bohužel poslední. Od vítězících Hier für Bier nás dělí 3,5 bodu.

Anglické idiomy mne poučily, že kdybych byl ranní ptáče, dostal bych za odměnu červa. Díky, to si raději pospím. Pak jsme hledali arašídy v podzemí, ale dostali jsme za to jen dva body. Díky tomu setrváváme na pátém místě a prohlubujeme rozdíl od HfB na 7,5 bodu! Moderní komunikace a Punk, to už bylo iné kafe! Tato témata nás posunula na 4. místo. Setrvali jsme na něm až do konce kvízu. Není se co divit, když nevíme, které město se skrývá za názvem "Krung Thep Maha Nakhon Amorn Rattanakosindra Mahindrayutthaya Mahadilokpop Noparattana Radchhani Burirom Udom Rachnivet Mahastan Amorn Pimarn Avatarn Satit Sakututtiya Vishnukarm Prasit". Nehledě na to, že stupně ohrožení zvířat nám připadají spíš jako stupně opilosti: málo dotčený, téměř ohrožený, zranitelný, ohrožený, kriticky ohrožený … (v tu chvíli jsme byli zatím málo dotčení).

Poslední naději jsme vkládali do panákové otázky. Ale odhadnout počet obyvatel jisté obce s využitím rovnice 1 člověk = 5 lišek = 7 zajíců asi nebyl nejlepší nápad. Věda tuto rovnici doplňuje matematicky podloženým zjištěním, že člověk je ve stejné taxonomické úrovni, jako měkkýši. Bonusovku jsme nedali, a tak jsme si objednali třikrát Mickey Mouse (rum s ušima). Bludička na to konto prohlásila: "Já můžu mít klidně i kripla, mně to nevadí." Nemluvila ovšem o potenciálním partnerovi, měla na mysli myš se třema ušima. (Na vysvětlenou dodávám, že rum, servírovaný ve sklenici ozdobené dvěma kulatými čokoládami, připomíná myšáka Mickeyho.) Zřejmě jsem se začal dostávat do fáze "téměř ohrožený" a místo tequila jsem řekl tekula. To jsem ještě nevěděl, že přede mnou je dálší fázový posun.

Po kvízu jsem chvíli pohovořil s mladými germanisty. Probrali jsme několik témat, mimo jiné i lingvistiku: Chomsky, Karlík, Večerka, Saussure … Zavzpomínal jsem si na studia a na Saussurovu knihu "Kurs obecné lingvistiky", v níž můžete najít kouzelnou větu tohoto znění: "To platí u a i u i." Když to řeknete nahlas, je to ještě lepší. Že nerozumíte? Já na to taky koukal jako puk, než mi došlo, že zmíněná věta má tento význam: "To platí u samohlásky A, stejně tak u samohlásky I."

Do Kentaura za námi dorazil Tom s Jirkou (který prý nekouří, nepije a neš*ká - kouřil i pil, jen tu poslední aktivitu nám neukázal, tak nevím … ale věta "Její prdelka je hezčí než obličej" svědčí spíš o opaku). Začal jsem se blížit k okamžiku, kdy rozdávám free hugs, a Bludička položila otázku, kdo že je dneska na řadě. Honza i Tom už to mají za sebou, nabízel se Jiří. Nezůstalo jen u něj, ale to až později v Aloha baru. Obětí objetí se stali Mára, Ivan, Pepa, Bára … V Aloha se mi rozrostla řada přirovnání, jak vypadám s vousy: jako bych vylezl z popelnice, docela dobrý, jako mušketýr, jako Krakonoš, jako bezdomovec … Přírůstkem bylo hodnocení "úplně hrozný". Nemůžu se dočkat, až ze mne bude fešák, jak mi slíbil Zdenda.

Abych měl na tento večer památku, vyfotil jsem si třikrát černočernou tmu a vyvěsil jsem ji na messenger jako "Můj den". Nevím sice přesně, jak se mi to podařilo a proč jsem to dělal, ale vzbudilo to mnohem větší ohlas, než normální fotka. V životě mi na můj den nereagovalo tolik lidí! Ohledně dalších suvenýrů z kvízového večera (dnes ráno na ně byly četné dotazy) musím říct, že cizí košili jsem si domů nepřinesl, dokonce jsem ani nepřišel o tu svou. Ale v batůžku jsem objevil nápojový lístek z Kentaura. Slibuji, že ho vrátím.

Kam dál