Koaliční kvízování

25. května 2017 v 15:35 | Michal Novotný |  Kronika Pub kvízů
Tým Swingladies už absolvoval PubQuiz v plném počtu, v oslabení i s náhradníky. Ale včera jsme poprvé vytvořili koalici. (Malá matematická vsuvka pro ty, kteří si chtějí zopakovat zlomky: polovina Swingladies + dvě třetiny konkurenčního týmu … takže nás bylo sedm šestin … pozoruhodné.) Byli jsme sice v přesile, ale pravidla naštěstí počítají i s touto variantou. Dovolte, abych Vám představil naši posilu: Eva, Daniela, Dan a Tom. Jak vidíte, jsou to mladí, perspektivní, ambiciózní a krásní mladí lidé, ve kterých se nezapře Severní Morava. Potěšující byla účast našich oblíbených konkurentů - HfB, které máme rádi, přestože nám občas říkají Swingersladies, a Už se mi souká ven (kterým se doposud nic nikam nesoukalo … ale kdo ví, třeba jednou …).

Zahájení bylo velkolepé! V aktualitách nám body přinesl meteorit, Madeleine, bezobalový obchod a semifinálové branky. Pravda, z nového SUV od Škodovky jsme uhádli pouze jedno písmeno (Q na konci), což nestačilo ani na půl bodu. Zazářili jsme, když přišlo světlo: definovali jsme jeho rychlost, profičeli jsme semafory, rozpoznali jsme fotometrii, ovládli jsme oboustranný meč ze Star Wars a téma jsme uzavřeli větou z Bible: Budiž světlo! (… a bylo světlo.) V dodatkové otázce se bohužel ukázalo, že dnes budeme s odhady na štíru. Holanďané vyhazují mnohem více potravin, než jsme čekali! Zřejmě následkem hulení psychotropních látek. Po prvním kole první místo - a my za to sklízíme uznalé pohledy mladých germanistů.

Ve druhém kole se jasně ukázalo, že Miloš Zeman nenosí štěstí. A bohužel nepomohli ani spojenci. Pravda, název Zemanovy knihy vzpomínek jsme si vymysleli, mykorhizu jsme s Evičkou neprosadili, císaře jsme nevěděli … a v odhadu počtu vojáků jsme se mýlili jen o 1 700 000, proto jsme získali pouze 3,5 bodu a to nás dostalo až na 4. místo. Uznalé pohledy byly nahrazeny pohledy překvapenými až zděšenými a oba oblíbené týmy se dostali před nás … ale pořád máme šanci! Zachováváme si důstojnost: na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal, jak pravil básník. V pauze se dozvídám další podrobnosti z onoho večera, kdy jsem měl okénko. Byl jsem open and friendly - to je ten stav, kdy jsou všichni krásní a kdy všechny objímám. Muže, ženy, přátele i cizí lidi. Tato zkušenost mi ukázala, že lidé buď mají nedostatek objetí a fyzického kontaktu, nebo jsou velmi tolerantní. Doposud mne nikdo neinzultoval.

Když máte v týmu sportovce, uhrajete v basketbalu 4 body (i když na Wilta Chamberlaina nemáme - ten jich uhrál 100). Dalším tématem bylo Slunce. Člověk by řekl, že Vám prozáří den, u nás ale bylo jen polojasno. Odhad počtu míst v Madison Square Garden patřil k našim nejlepším, rozhodně jsme se nesekli o miliony, HfB byli ale přece jen blíž. Zůstáváme na 4. místě, mladým germanistům však už nestojíme ani za pohled. Henry Ford prý řekl: "Prohra je jen příležitost k tomu, abychom začali znovu a inteligentněji." … to člověka moc nepovzbudí. Spíš mám chuť odpovědět: "Víš co, Forde? Jdi do pr*ele!"

V latině jsme dobří! Unikl nám jen Archimedes. Zato anexe bychom měli dostudovat. Jediné dva body přinesla Honzova vlajka a připojení Rakouska k Německu. Doplňovací otázka - opět odhat, opět jsme o 1,5 milionu vedle. Ne že bychom to vzdali, ale raději ať je to za námi! Jsem z toho tak zničený, že už se nedokážu ani kloudně vyjadřovat: moje věta "V roce 1999, to už jste byli naživu?" pobavila celých sedm šestin našeho koaličního týmu.

Páté kolo a téma indicie! Velmi promyšlená byla první otázka. Dostali jsme šest indicií, z jejich prvních písmen jsme měli poskládat slovo: španělské souostroví, autor básně Havran, rostlina s nažloutlými květy a oranžovými plody, podlahová krytina na šest,operační systém iPhonu a značka dusíku! Dali jsme to - byl to Berlín! V další otázce skládáme čísla do letopočtu: osmé prvočíslo, film s B. Willisem a přehrada. Sebekriticky přiznávám, že za ztrátu tohoto bodu můžu já: "Mišo, ty soutěsky jsou TŘI! Není jich osm!!" V další otázce jsme si spletli Chruščova s Martinem Lutherem Kingem, protože vypadal jak Číňan v antické říze. Následuje bod za Texas a pátá otázka: výsledky předchozích čtyř nás měli dovést k jisté osobnosti. Přestože jsme měli dvě chyby, Kennedyho jsme uhádli. Následující chvíle nám zpestřily pokojové rostliny. Jedenáctá otázka a opět odhad: "Kolik lidí si na Wikipedii denně vyhledá heslo nepřímý důkaz?" Nemohli jsme se dohodnout, jestli napsat 2 tisíce nebo jen 1,5 tisíce. Udělali jsme průměr - a byli jsme vedle. Sedm získaných bodů nás posunulo na třetí místo. V očích HfB nás to trochu rehabilitovalo, opět jim stojíme za nějaký ten pohled. Prestože jejich název (Hier für Bier) Vás může vést k myšlence, že na kvízy chodí kvůli pivu, není to pravda. Oni tam chodí pro vítězství! Gratulujeme.

Třetí místo jsme oslavili rumem Bucanero, neboť jsme vyhráli bonusovou otázku. Alkohol mi začínal stoupat do hlavy, protože za jsem za celý den snědl jen jednu bagetu. Chvíli jsem uvažoval, že přejdu na nealko, ale po náléhání ostatních jsem si to rozmyslel. A tady se ukázalo, jak skvělý je pan hlavní v Kentaurovi: pro všechny případy mi napsal omluvenku na další den do práce! Nemá chybu - posuďte sami:

Následuje družný rozhovor s mladými germanisty a několik vyprávění. Katka nám povídá o tom, jak se seznámila s Danem. Dan přidává vyprávění o pokusu pronést marihuanu do parlamentu (místní bodyguard řadí tuto bylinu mezi PSYCHOTROPICKÉ látky) a vysvětluje, jak to souvisí se Stavovským divadlem. Bára přidává zkušenost s debilním nápadem přítele, který si na Kubu vzal huličskou výbavu. Velmi sugestivně při tom předvádí pohled delegátky. (V mém poznámkovém bloku za touto historkou následuje několik matematických rovnic. Nevím, kdo je psal, ale jedna z nich je opravdu zajímavá: f = 1/x … následují mezivýpočty … a jaké je řešení? F = nevím + máma je fajn; f = tvoje máma; f = slanikova máma. Zírám jak puk, ověřím to u nějakého matematika.) Poté kdosi přichází se zajímavou a poněkud překvapující informací o tom, na jaké bolesti si mohou lidé stěžovat: "Bolí mě helma a lyžáky!" nebo "Bolí mě vlasy." Možná to bude vliv oněch psychotropických látek.

Honza s Bárou odcházejí domů, já s Katkou a HfB přecházíme do East Village, máme totiž děsnou chuť na cibulové kroužky. Nezůstalo pouze u jídla, možná budu zítra opravdu potřebovat tu omluvenku. Krátká konverzace s barmanem mě ale přesvědčila, že to nebude tak zlé, zvládl jsem ji v italštině. Andrea je skvělý, usměvavý barman a sympatický muž … ale ještě že je za barem, začínám být open and friendly. Cestou domů dostávám zprávu, že se prostě MUSÍM stavit v Aloha baru. Zjišťuji, že tam jsou dnes open and friendly všichni, jdu z jednoho objetí do druhého. A kromě toho se mi dostává uznání od mého barmana Víti. Během několikaminutového objímání se dozvídám, že jsem báječný host. Tím byla saturována moje potřeba uznání a ocenění, ale můj další pobyt v baru by mohl ohrozit moji potřebu jistoty a bezpečí, tak raději odcházím domů.


Dobře jsem udělal, díky tomu mohu místopřísežně prohlásit, že dnes se žádná indispozice nedostavila. A připojuji poděkování všem výše zmíněným za krásný večer: Báře a Honzovi, konkurenčním týmům, moderátorce Katce i barmanům!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama