Degustace rumů aneb Co způsobil čtvrtý vzorek

28. července 2017 v 15:43 | Michal Novotný |  Maléry pana Novotného
Po včerejší degustaci rumů v Kentauru stojím před problémem, jak tento článek pojmout, aby byl zveřejnitelný a aby nikoho neurazil. Rumovému průvodci Jakubovi se (za značné spolupráce publika) podařilo tento zážitek povýšit na událost smyslnou až orgastickou. Prsty v tom mají také Olli a Joky z Finska. Pochopíte, až se dostaneme ke vzorku číslo 4.

Sešli jsme se v pěkné sestavě: Katka, Bára, Edit, Tomáš, Honza a já. Na stole nás čekaly sklenice na rum, karafa s vodou, tyčinky, nachos a dva dipy - pikantní a avokádový. Avokádový se mi podařilo překřtít na mangový. U označení "mango" jsme setrvali po celý večer.

Degustaci zahájil Jakub otázkami: "Víte, co je to rum? Byl už někdo z vás na degustaci rumů? Byli jste aspoň na degustaci vína?!?" Nikdo nic nevěděl, nikdo nikde nebyl. Nevyhlášenou soutěž o nejburanštější hlášku zahájilo několik účastníků tuzemákem. Do této nepsané soutěže se postupně zapojily všechny stoly. Řekl bych, že jsme si to i užívali. A Jakub to bral s klidem a s trpělivostí. Prokázal, že je velmi tolerantní.

Dostali jsme informace o destilaci, původu i stáří rumů, dozvěděli jsme se, co je to Angels´ Share, zjistili jsme, že jeden rok zrání v tropech = tři roky zrání ve Skotsku, seznámili jsme se s pojmem solera a poté jsme byli poučeni, že pro posouzení kvality rumu potřebujeme čich, zrak a chuť. Pro čichovou zkoušku nám Jakub doporučil čichat každou nosní dírkou zvlášť. Na to konto pak Bára u zrakové zkoušky navrhla dívat se každým okem zvlášť - okamžitě to zkoušíme! Pan průvodce poté pronese poněkud nebezpečnou větu, které se Bára i já okamžitě chytneme:
  • Jakub: "Kdyžtak je možnost se na cokoliv podívat blíž."
  • Bára: "Teď hned?"
  • Já: "Na cokoliv??"
Zdenda nalévá první vzorek - Flor de Cana (sedmiletý, Nicaragua, rodina Pelas založila palírnu 1890). Honza vkusně reaguje: "Já si dám plnou!" (Příspěvek do nevyhlášené soutěže.) Vzorek hodnotíme každý po svém: já dávám rumu jednu hvězdu ze tří, Honza zjišťuje, že pivo po tomto rumu chutná líp. Edit přichází s příspěvkem, že kocovina z barevných alkoholů je horší, než z bílých. Uvažujeme, že to experimentálně prověříme. Rozdělujeme se do dvou skupin - jedna pro bílé alkoholy, druhá pro barevné. Navrhuji vytvořit srovnávací skupinu pivařů (Honza). Někdo další navrhuje udělat také skupiny dle věku a pohlaví. Závěrečné rozdělení Bára glosuje slovy: "Co kus, to skupina!".

Přichází druhý vzorek - Flor de Cana (18 let), kterému dávám tři hvězdy! Nazval bych to echt rumem a je to můj favorit večera. Třetí na řadě je Gosling´s Family reserve (rum 16 až 20 letý, Bermudy, v lahvích od šampaňského, číslované lahve, černá pečeť a není to solera!) Jakub labužnicky popisuje chuť: "karamel, oříšky, čokoláda …" a Honza to doplňuje slovy: "Dáš si pulčáka a jako bys snědla celej dort, Báro."

Kuřáci si vymínili pauzu, během které probírají (mimo jiné) svoje zkušenosti s trávou. Nejmenovaný účastník debaty začal svůj příspěvek opravdu zajímavě: "Jednou z trávy, to jsem ještě dělal vrcholový sport, …" Zřejmě mám o sportu a sportovcích zkreslené představy.

Přichází klíčový moment večera! Zdenda nalévá Ron de Jeremy - solera, 10 - 15 let (který mají na svědomí již zmiňovaní Olli a Joky, takto majitelé reklamky, kteří svůj rum pojmenovali po pornoherci) - tento rum udal směr naší debaty:
  • Bára: "Olli, Joky, Jeremy - ty jména jsou všechny porno."
  • Jakub: "V každé lahvi je prý kousek jeho samotného!"
  • Honza: "Ten chlap by se rozdal."
  • Bára: "To nevím, jestli to ještě chci pít!"
  • (Honza ukazuje Báře fotku Rona Jeremyho.)
  • Bára: "Tak to už nechci pít!!"
  • Já: "Dávám mu dvě hvězdy."
  • Na to reaguje Jakub: "Zdendo, pusť mu video, ať mu dá tu třetí hvězdu."
Pátým rumem v pořadí je Relicario, který ode mne získává dvě hvězdy (Dominikánská republika, sušší, solera.) Jako vždy začínáme čichovou zkouškou a dodržujeme pravidlo "každou nosní dírkou zvlášť" … naše příspěvky raději uvedu beze jmen:
  • X: "Taky zkouším díry!"
  • Y: "X a jeho díry - rubrika v blogu!"
  • Z: "Cítím třísloviny!"
  • X: "Z, ty taky ve všem cítíš třísla!"
  • Y připomíná jistou příhodu, která skončila bolestí kyčlí a dodává: "Zajímavé, že vždycky jsi poblíž ty, X!"
Jako poslední přichází rum Bayou (americký z Louisiany, solera, čtyřletá firma s kajmanem ve znaku, přidávají karamel, chuť je ostřejší). B s lahví rumu v ruce se nám svěřuje: "Mám to rád v ruce, rád s tím chodím!" Jakub chce zjistit, který rum chutnal účastníkům nejvíce, a tak dává hlasovat. Po prvním hlasování Zdenda upřesňuje zadání: "Zvedejte ruce jenom!" Následuje potlesk Jakubovi a Zdendovi, který Y komentuje slovy: "Tobě nikdo netleská, Zdendo, ty seš jenom hezkej!" Jakub pak rychle opouští bar, zřejmě chce být ušetřen toho, jak naše debaty ještě přitvrdí.

Následuje volná zábava již značně rozjívených účastníků, objednávají se další rumy (případně piva) a přicházejí další hlášky, jejichž směr udal čtvrtý vzorek. Náš rozhovor se chvíli točil kolem zdánlivě neškodného tématu zubaři. Poté, co jsme probrali ceny, přicházejí na přetřes sestřičky. Podle A si prý nechávají sestřičky platit dva tisíce na hodinu a prý mu i podrží (hlavu). X tvrdí, že mu sestřičky nikdy nepodržely. Při další objednávce se Bára zajímá, který rum nám Zdenda naléval před chvílí, na to Edit pohotově reaguje: "Naposledy tady byl s pornohercem." Zdenda šibalsky: "Já příjdu s kýmkoliv!" My s Katkou si jdeme objednat na bar. Katka doporučuje zelenou láhev, já váhám, jestli si nemám dát tu, která je v krásném obalu - kožený pytlík. Katka to rozhodne: "Dej si pytlíček, to vypadá jako hromada překvapení!" Venku ještě proběhne krátká úvaha na téma nevěra, kterou Y shrnuje slovy: "Sex s gumou JE nevěra, akorát to stojí za h****!" Chystáme se domů a chvíli to vypadá, že všichni budou spát v mém bytě, nakonec k tomu nedojde.

Ráno čtu na Facebooku: "Taky jste jak rumové pralinky z té degustace? Já rozhodně!" Podle dostupných informací můžu říct, že autor těchto slov není sám (další jsou například X, A a Z) . Na závěr musím dodat, že tentokrát nejen že jsem košili neztratil, ale jednu cizí pánskou jsem ráno našel ve svém batůžku! Vím, komu patří i jak se ke mně dostala! Nejsem si ovšem zcela jistý, jestli to ví její majitel.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama