Oslavy aneb Když kronikář nemá o čem psát

17. července 2017 v 17:13 | Michal Novotný |  Co život dal
Prolog
Oslavu narozenin beru jako příležitost vidět své přátele. Proto obvykle pořádám několik večírků, abych se potkal se všemi, které mám rád. V den svých narozenin jsem se vydal s Mirkou do Jakoby. V plánu bylo dát si vinný střik, připít si s barmanem Maxem a kolem 22 hodiny jít domů. Je přece neděle. Program jsme nakonec poněkud rozšířili: od vinných střiků jsme přešli k rumům a spolu s barmany z Cubany jsme se přesunuli za barmanem Honzou do Kahly. Doma jsme byli ve 3 hodiny ráno.

Další oslava byla v sobotu 8. července. Catering zajistila Mirka (naprosto vynikající, díky) a zůčastnili se: Jenda, Lucka, Adam, Tonda, Karel, Mirek a dva barmani z Aloha (Ondra a Peťa). Dostal jsem nádhernou kytici uvázanou z česneku (díky, Jendo) a barmani mi splnili dlouholeté přání - přinesli mi tričko s nápisem "Já jsem tvůj barman"! Jedním z konverzačních témat tohoto večera byli domácí mazlíčci. Upozorňuji, že následující řádky nejsou vhodné pro slabší povahy:
  • Kdo že to nechal zmrznout rybičky?
  • Kdo dopustil, aby křečka sežrala kočka?
  • Kdo způsobil, že čísi manžel snědl psí bobky (zabalené jako čokoládové bonbóny)?
  • Jak se stalo, že křečka sežrali malí červení broučci?
  • Kdo oběsil slepici, protože jí kvůli strachu z krve nemohl useknout hlavu?
Možná to tak nevypadá, ale nakonec jsme se shodli, že máme rádi zvířata. A to i přes to, že někteří jsou na ně alergičtí.

Oslava se Swingladies
Týden na to jsem pozval přátele z pub kvízového týmu na další oslavu. S občerstvením opět pomáhala Mirka, sponzorským darem pomohl Tomáš (24 plechovek piva) a večera se dále zúčastnili: Bára (bludička), Honza, Míra, Adam a jeho suita (Milan a Lukáš). Vedle neškodných témat (praní, žehlení, úrazy na kole a vliv zemské přitažlivosti na staré lidi) probíráme také děti. Nechci být konkrétní, ale něčí syn byl malý jak morče, malíčky měl jak hokejky a oči jako mimozemšťan. Pro všechny matky, kterým se něco takového přihodí, mám uklidňující informaci: dnes je to pohledný mladý muž. Ostatně i já jsem (dle slov svojí mámy) vypadal v kočárku jako žába a maminka se za mne styděla. Myslím, že dnes už jako žába nevypadám … tedy … spíš doufám.

Krásný byl dárek, který mne nominoval mezi skutečné chlapy (a mezi budoucí klienty Kentraur Barber Schopu): sada pro péči o vousy! Musím říct, že projíždět si vousy kartáčem je neskutečná rozkoš! Když pak použijete olej na vousy s vůní bergamotu, připadáte si božsky. Moc děkuji!

Jelikož jsem měl spousty piva od Toma, hodně vína, které jsem koupil, a hosté přinášeli další lahve (rumy atd.), začal se projevovat vliv alkoholu. Dobře to vystihla Mirka, když vyprávěla jakousi příhodu a řekla: "Přišla doktorka a říká: Paní H., vnímamě te? (sic!) … Zdá se, že alkohol je už slyšet!" V tomto dobrém rozpoložení jsme si zahráli oblíbenou hru "Jaký, kdo, kde, kdy, s kým, co dělal a proč". Na ukázku přikládám něco z našich výtvorů:
  • Bláznivý oslavenec Míša se v čase dospívání holil s Jiřím na náměstí Svobody, protože začalo pršet a nedal se hrát nohejbal. / Nadržený (v tu chvíli nepřítomný) kamarád se zhruba před 10 minutami líbal u jezera s barmanem se zlatým stafylokokem, protože sexuální služby zlevnily. / Mokrý hasič nad ránem v kuchyni u Michala onanoval se skinem, protože měl chutě.
Poslední, co si pamatuji, je DJ Míra, an pouští gramodesky v obýváku. Ráno jsem se probudil a čekalo na mne několik překvapujících zpráv:
  • "Míšo, asi už půjdu domů. Jsem v centru, ale jdu spát. Bára." (Bára někam odešla???) … později jsem se dozvěděl, že skutečně na chvíli odešla, poté se ale vrátila, nalila mi panáka a já jsem se slovy "Dobrou noc" odešel do ložnice.
  • V týmové konverzaci jsem našel Honzův příspěvek: "Ahoj, chtěl bych se omluvit, že jsem se nechal vyprovokovat k té skoro rvačce." (Ona proběhla nějaká skoro rvačka???) … Tak prý ano, ale mezi dvěma hlavními aktéry stáli v řadě všcihni přítomní a vlastními těly zabránili krveprolití a demolici bytu.
  • Honza poté ještě psal pouze mně, zda si pamatuji, kdo s kým odcházel. Musel jsem odpovědět, že nemám tušení.
  • Tom mi psal, že jsem byl "open and friendly", což v praxi znamená, že jsem ho objímal. Prý se to odehrálo na gauči. (Já jsem někoho objímal???) … Bára to později komentovala slovy: "Tím si musí projít všichni!"
  • Posledním hřebíčkem byla zpráva od Mirky: "Bolí mě kyčle!" (Proboha, z čeho???) … tato záležitost je zahalena tajemstvím, ale mohlo to mít něco společného s Honzou. Mirka i Honza to ovšem popírají.
Když (řečeno slovy bludičky) kronikář nemá o čem psát, jsou tu naštěstí tací, kteří si průběh večera pamatují. Poté, co jsem se dopátral toho, co mi zmizelo v paměti, jsem mohl pouze konstatovat, že to bylo fakt HUSTÝ!

Epilog
Po sobotním večeru zůstala spouta nádobí, ve dřezu jsem kromě nádobí našel také jídlo, vajgly, střepy, utěrku, plechovku od piva, zapalovač a nedopitou láhev. Zbylo také hodně jídla a pití. Mám svou maminku rád, vařím jí každou neděli, ale tentokrát jsme společně dojídali zbytky. Špinavé nádobí a přeplněný dřez se dekorativně vyjímali na pozadí a vhodně doplňovali nedělní atmosféru. Pak mi maminka pomohla s úklidem. Je to zlatá žena a byla plna pochopení.

S maminkou jsme nesnědli zdaleka všechno, ale situaci jsem vyřešil naplánováním afterparty, na kterou přišla Bára, Honza a Tom. (Mirka nemohla. Kyčle.) Probrali jsme sobotní večírek, doplnil jsem si dalších pár informací a pak přišly na řadu hry. Začali jsme absurdními otázkami. Ukázalo se, že jsme všichni zvrhlíci, jen Honza si vymýšlí. Došlo i na aktivity. Šel jsem do týmu s Tomášem proti Báře a Honzovi. Byli jsme poněkud unaveni, tak jsme se snažili vyhýbat disciplíně pantomima (toho večera jsme se ovšem z jistým důvodů vyhýbali také česnekové pomazánce … budu diskrétní a o důvodech pomlčím, ale můžete dá prostor svojí fantazii). Musím říct, že jsme si s Tomášem sedli (teď nemluvím o gauči a objímání, ale o myšlenkovém napojení v rámci hry) a díky tomu jsme vyhráli obě kola! Jsem na to hrdý, ale zároveň je mi líto, že naši protihráči neuspěli. Jsou totiž značně soutěživí. Navíc jsme si s Tomem neodpustili pár drobných rejpnutí. Přesto večer skončil v přátelské atmosféře. Na závěr jsme neodolali a došlo i na česnekovou pomazánku! Bára dostala krabičky s dezertem a s jednohubkami a hosté před jedenáctou večer odešli domů.

Oslavy ještě nekoční, přede mnou je poslední, která proběhne pod heslem "Hrnem Brnem", ale už teď mám důležitá ponaučení:
  • Nejlepší večírky začínají slovy: "Zajdeme na jeden vinný střik."
  • Když kronikář nemá o čem psát, informace doplní přátelé. Kde nestačí přátelé, tam pomůže fantazie.
  • "Nedělní oběd s maminkou" a "Afterparty" zní líp, než dojídání zbytků.
Poděkování
Děkuji všem účastníkům oslav za krásné dárky, skvělou atmosféru, netradiční zážitky, humor a vtip a za doplnění informací.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama