Stalo se před rokem aneb Když ne film, tak aspoň divadlo!

22. dubna 2018 v 10:56 | Michal Novotný |  Maléry pana Novotného
Právě před rokem proběhl večírek týmu Swingladies, o němž jsem napsal příspěvek na Facebook. Právě tyto příspěvky byli příčinou toho, že mne tým motivoval k založení blogu. A tak jako malou vzpomínku a poděkování tento příspěvek sdílím i na svém blogu, i když původně byl určenou jen pro tým a měla to být moje omluva.

Třetí pokus o filmový večer aneb Když ne film, tak aspoň divadlo

Nevím, jestli to bylo tím, že jsem toho tento týden moc nenaspal, ale včera jsem asi vážně neměl svůj den. Mám-li použít eufemismus, způsobil jsem tak trochu trapas. Měl mě varovat už ten lustr. Nicméně zážitek to byl, a tak jsem se rozhodl o tom napsat.

Hned zkraje jsme probrali aktuální dění. Tim Burton by z nás měl radost - tématem byla mumifikovaná milenka a láska až za hrob. Není divu, že jsme pak v podobném duchu navázali hovorem o pedofilech a nekrofilech.

Honza tuto poněkud morbidní atmosféru osvěžil historkou o tom, jak šel do Strážnice. Škoda, že u toho nebyl Míra, mělo to velmi podobný průběh, jako jeho vyprávění o tom, jak šel po chodbě - smáli jsme se v půli věty i po třetí, když Honza řekl: "Já jsem šel do Strážnice …"

Obdivujeme Bářiny šneky.

Lustr v kuchyni začal blikat a poté zhasnul docela. Pokouším se to řešit, ale tento talent mi evidentně chybí. Večer tedy pokračuje v intimní atmosféře při svíčkách. Má to svoje kouzlo, lustr už spravovat nebudu.
Přecházíme do obýváku, jehož atmosféru protepluji nikoliv já, ale (tentokrát svítící) lustr. Míra se osvědčil v roli dýdžeje a pouštění LP na gramofonu si evidentně užívá. (Díky!)

Někde v tomto momentu se stal téměř zázrak, který jsem si plně uvědomil až dnes. Při spouštění gramofonu se spustilo také domácí kino a začal hrát FILM! Pravda, bylo to bez obrazu a jen chvíli, ale film to byl! Filmový večer s filmem - to tu ještě nebylo!

Hrajeme aktivity a ukazuje se, že Mirka a já jsme slabší články. Kdo se naopak osvědčil (a podotýkám, že v obtížné disciplíně pantomima), byl Honza! Předváděl sousloví "slabá koncentrace" s takovou elegancí, že jsem fakt zíral. Jirka můj pohled zaznamenal a výstižně popsal slovy: "Nevím, co děláš, ale dělej to dál!" Bára bojuje jako lvice (konečně proto je šéfka týmu) a já obdivuji úsporné a výstižné Mírovy kresby.
Pantomima mi opravdu nejde. Bára s Honzou mi chtějí pomoci, a tak mi radí, jak na to (máte-li stejný problém, jako rádce oba doporučuji a dodatečně oběma děkuji). Ukazuje se ovšem, že pan kronikář má v daném okamžiku slabou chvilku (nebo je přecitlivělý), v důsledku čehož proběhne ...

... divadlo, scéna 1.

O přestávce se podává zmrzlina a šampaňské. Herci si zatím dávají sprchu a maskérka Mirka upravuje ansámblu make up.

Následuje divadlo, scéna 2.

Po představení se herci se slzami v očích loučí a odcházejí do Aloha.

Jak je vidět, já už fakt nevím, jak bych Vám to zpestřil. Na druhou stranu jsem si potvrdil několik důležitých věcí: obě Báry jsou vnímavé a citlivé ženy, Honza je tolerantní, Adam vždycky ví, jaké slovo použít, aby mě rozesmál (dnes to byl dacan), Mirka mě nenechá v obtížných situacích samotného, Míra dokáže být inspirujícím způsobem věcný a Jirka umí říct správná slova ve správném okamžiku. Je to dar, mít takové přátele.

A proto Vám musím říct tři věci: mám Vás rád, děkuju … a omlouvám se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama